Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- Zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Třanovice lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. »
Místa odkud přichází přívalová povodeň na území obce Třanovice jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně - květen 2010
Srážky, které se vyskytly ve druhé polovině května a na počátku června 2010 v širší oblasti střední Evropy, a které způsobily povodně ve Slezsku, byly zapříčiněny tlakovými nížemi setrvávajícími po delší dobu východně od našeho území. V obou srážkových epizodách se do střední Evropy dostával poměrně vlhký a labilní vzduch ze Středozemního a Černého moře. Tento typ synoptické situace je zejména v letním období velmi příhodný pro vznik povodňových situací na našem území, avšak jeho výskyt ve druhé polovině května není obvyklý. Jedním z dalších faktorů, které ovlivnily průběh povodní, byly i četné srážky v první polovině května, a ty zapříčinily vysoké nasycení půdy, opět zejména ve Slezsku. Tím se minimalizovala schopnost půdy zadržet další srážky a urychlil odtok. Květen 2010 se vyznačoval bohatou srážkovou činností v celé střední Evropě. Na Moravě a ve Slezsku byl květen 2010 mimořádně vlhký, měsíční srážkový úhrn dosáhl 187 mm, což je 243 % normálu 1961-1990. V období od roku 1961 je to nejvyšší květnový srážkový úhrn na Moravě a ve Slezsku. Při srovnání měsíčních úhrnů srážek všech měsíců byl vyšší měsíční srážkový úhrn zaznamenaný pouze v červenci roku 1997, kdy dosáhl hodnoty 293 mm, přičemž měsíční úhrny v řadě stanic přesáhly 600 mm. Nejvýznamnější srážkové úhrny byly zaznamenány během noci z neděle 16. 5. na pondělí 17. 5. 2010.
Denní srážkové úhrny od 16. 5. 08:00 SELČ do 17. 5. 2010 08:00 SELČ.
Přívalové deště v květnu a začátkem června 2010 vyvolaly mimo jiné řadu sesuvů půdy zejména v Moravskoslezském kraji. Na území obce Třanovice se jedná o rotačně-planární sesuv s odlučnou oblastí v bezprostřední blízkosti místní komunikace. Vznikem sesuvu došlo k přerušení obecního vodovodu, který byl obcí bezprostředně opraven. Sesuvem je ohroženo STL plynové vedení, hospodářská budova, místní komunikace vedoucí ke hřbitovu a márnice.
Povodeň v roce 2010 v Třanovicích