Budišov nad Budišovkou

Charakteristika zájmového území

Město Budišov nad Budišovkou, které k 1. 1. 2020 evidovalo 2 918 obyvatel, se nachází ve správním obvodu ORP Vítkov v Moravskoslezském kraji. Od centra města Vítkov je vzdáleno ca 8 km severozápadním směrem, od města Moravský Beroun ca 6 km východním směrem a od města Opavy ca 21 km jihozápadním směrem. Na jihu město sousedí s Vojenským újezdem Libavá. Budišov nad Budišovkou se skládá z šesti katastrálních území - Budišova nad Budišovkou, Guntramovic, Podlesí nad Odrou, Starých Oldřůvek, Nových Oldřůvek a Lesů. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1301.

Městem je vedena silnice 2. třídy č. 443 spojující Město Libavá s Opavou. Dále je městem vedeno několik silnic 3. třídy - č. 4405 (spojuje Starou Libavou s Guntramovicemi a Budišovem n. B.), č. 4406 a 4407 (spojují Budišov n. B. s obcí Dvorce), č. 4413 (spojuje Podlesí s vojenským újezdem Libavá) a č. 44325 (spojuje Budišov n. B. se Starými Oldřůvkami a vojenským újezdem).

Severní část území města Budišov nad Budišovkou

Jižní část území města Budišov nad Budišovkou

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Území města Budišov nad Budišovkou náleží do Hercynského systému, provincie Česká vysočina, subprovincie Krkonošsko-jesenická soustava, oblasti Jesenické, celku Nízký Jeseník a dvou podcelků -  Domašovská vrchovina a Vítkovská vrchovina. V rámci Domašovské vrchoviny se území města nachází v okrsku Libavská vrchovina (severozápadní a částečně jižní část území) a Červenohorská vrchovina (jihozápadní část území mezi Guntramovicemi a Podlesím). Východní a jihovýchodní okraj území města se nachází v okrsku Heřmanická vrchovina, který je součástí podcelku Vítkovská vrchovina.

Libavská vrchovina je plochá vrchovina tvořená převážně spodnokarbonskými břidlicemi a drobami moravických a hornobenešovských vrstev, méně devonskými vulkanity. Její povrch je erozně-denudační tvořený plošinami holoroviny, široce zaoblenými rozvodními hřbety a různou měrou zahloubenými údolími.

Červenohorská vrchovina je plochá vrchovina tvořená převážně spodnokarbonskými břidlicemi moravických vrstev. Její erozně denudační povrch se zaoblenými hřbety a úvalovitými údolími je celkově ukloněný k jihovýchodu.

Heřmanická vrchovina je členitá vrchovina tvořená spodnokarbonskými drobami a břidlicemi hradeckých a moravických vrstev a denudačními zbytky sedimentů badenu. Povrch této vrchoviny je erozně denudační s rozsáhlými plošinami holoroviny a různou měrou zahloubenými údolími vodních toků.

Reliéf města Budišov nad Budišovkou je charakteristický zaříznutými údolími vodních toků Lobníku (na severu) a Budišovky (ve středu). Nadmořská výška města je v rozpětí 376 m n. m. (hladina Budišovky nedaleko soutoku s Odrou) až 749 m n. m. (vrchol Červené hory). Intravilán města (místní části Budišov nad Budišovkou a Guntramovice) se nachází v údolí Budišovky. Intravilán místní části Podlesí je situovaný v údolí Podleského potoka a intravilán Starých Oldřůvek v údolí Oldřůvky. Kromě Červené hory, která se nachází na jihozápadním okraji území města, patří mezi další významné vrcholy například Slunečný kopec (669 m n. m.) nad Guntramovicemi, Výměna (656 m n. m.) nad Podlesím, Palísek (604 m n. m.) nad Starými Oldřůvkami a Mlžný kopec (685 m n. m.) nad Budišovem nad Budišovkou.

Většina území města Budišov nad Budišovkou je z geologického hlediska tvořena sedimentárními horninami zvanými jílovité břidlice, prachovce a droby (vyšší části reliéfu), nezpevněnými svahovými (deluviálními) kamenitými až hlinito-kamenitými sedimenty ve vyšších částech údolí a nezpevněnými nivními (říčními) sedimenty v údolních dnech. Prostorové uspořádání horninového podloží v obci Dvorce je dostupné v podobě Geovědní mapy 1 : 50 000 vytvořené Českou geologickou službou.

Struktura půdního fondu

Na většině území města (svahy a vrcholy kopců) se vyskytuje půdní typ kambizem. Jedná se o subtypy mesobazická, oglejená a dystrická. V úzkých údolních dnech se vyskytuje fluvizem glejová, v horních částech den přechází v glej modální až fluvický. Místy se vyskytuje také pseudoglej modální. Podrobnosti o zmíněných půdních typech a jejich subtypech uvádí databáze TKSP ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha řešeného území činí 2 419,7 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území města vyskytují. Největší plošné zastoupení má na území města lesní půda (přes 40 % rozlohy), následují trvalé travní porosty (více než třetina rozlohy) a orná půdy (desetina rozlohy). Ostatní druhy pozemků mají marginální zastoupení v řádu jednotek až desetin procent.

Využití pozemků ve městě Budišov nad Budišovkou (dle ČSÚ k 31. 12. 2019)

Klimatické charakteristiky

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) se většina území města nachází v mírně teplé oblasti MT3, pouze některé lokality na západě území města nacházejí v chladné oblasti CH 7.

Mírně teplá oblast MT3 je charakteristická krátkým, mírným až mírně chladným, suchým až mírně suchým létem, normálním až dlouhým přechodným obdobím s mírným jarem a mírným podzimem, normálně dlouhou, mírnou až mírně chladnou, suchou až mírně suchou zimou s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky.

Chladná oblast CH7 je charakteristická velmi krátkým až krátkým, mírně chladným a vlhkým létem, dlouhým přechodným obdobím s mírně chladným jarem a mírným podzimem, dlouhou, mírnou a mírně vlhkou zimou s dlouhým trváním sněhové pokrývky.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí MT3 a CH7

Na území města Budišov nad Budišovkou je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981 - 2010) v intervalu 6,1 - 8 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 651 - 800 mm.