Černá Hora

Charakteristika zájmového území

Městys Černá Hora se nachází v Jihomoravském kraji, ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Blansko. K 31. 12. 2022 zde žilo 2 127 obyvatel. Je situován na jižním okraji Boskovické brázdy, chráněn vrchy Bukovice (501 m n. m.), Ješetiny (424 m n. m.) a Zámeckým vrchem (377 m n. m.), na jehož ostrohu je situován zámek Černá Hora.

Součástí městyse je také samota Lhotka (ulice Na Lhotkách), nacházející se v lesích jihozápadně od Černé Hory a polovina ulice Závistká, která začíná v obci Závist. Zastavěné území má charakter převážně rodinných domů se zahradami a statků doplněné o větší průmyslové komplexy, jež jsou situovány v severní části katastru městyse Černá Hora.

Katastr městyse nespadá do žádného maloplošného ani velkoplošného zvláště chráněného území. Rovněž sem nezasahuje žádná ptačí oblast ani evropsky významná lokalita.

Katastrální území městyse Černá Hora

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Geomorfologicky náleží zájmové území do provincie Česká vysočina, Česko-moravské soustavy a podsoustavy Brněnská vrchovina. Katastrální území městyse Černá Hora se pak rozkládá na rozhraní dvou celků, a to celku Boskovická brázda a Drahanská vrchovina. Dále na rozhraní podcelků Malá Haná a Adamovská vrchovina. Geomorfologické okrsky zasahují na zájmové území celkem čtyři, a to Žernovnická hrást, Hořická vrchovina, Blanenský prolom a Lysická sníženina. Lysická sníženina je protáhlá sníženína s rozlohou asi 44 km². Její okraje jsou tvořeny permokarbonskými usazeninami Boskovické brázdy a křídovými usazeninami. Střed je potom tvořen miocenními a kvarterními sedimenty, ostrůvky říčních teras Svitavy a pokryvy spraší.
Adamovská vrchovina se rozkládá na ploše přibližně 270 km² a tvoří západní část Drahanské vrchoviny mezi městy Boskovice, Blansko a Brno. Vrchovina, podélně prořízlá údolím Svitavy, je tvořena vyvřelými horninami, v Blanenském, Svinošicko-šebrovském a Valchovském prolomu jsou vklíněny křídové usazeniny. Reliéf má převážně charakter ploché vrchoviny rozčleněné hluboce zaříznutými údolími a příkrými svahy.

Struktura půdního fondu

Na území městyse Černá Hora dominuje na zalesněných plochách půdní typ kambizem modální, pouze jihovýchodní zalesněná část území je tvořena půdním typem kambizem mesobazická. V intravilánu městyse se nachází půdní typ hnědozem modální, stejně jako na zemědělsky využívaných pozemcích, kde je na vlhčích místech doplněn hnědozemí oglejenou. V bezprostřední blízkosti vodních toků se vyskytuje fluvizem glejová a fluvizem modální.

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha řešeného území je 1 628,9 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se na území městyse vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako lesní půda (1 076,5 ha). Následuje orná půda (243,3 ha), trvalé travní porosty (158,9 ha), ostatní plochy (72,0 ha), zahrady (42,0 ha) zastavěné plochy (23,2 ha), vodní plochy (9,9 ha) a sady (3,1 ha).

Využití pozemků v městyse Černá Hora (dle ČSÚ k 31. 12. 2022)

Klimatické charakteristiky

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá západní část území do mírně teplé podoblasti MT7 a východní část území do mírně teplé podoblasti MT11. Lokalita se tak vyznačuje dlouhým, mírně teplým až teplým létem, krátkým a mírným až mírně teplým přechodným obdobím a normálně dlouhou a mírnou až mírně teplou zimou. Průměrný roční úhrn srážek v této oblasti se pohybuje kolem 600–700 mm, průměrné roční teploty jsou okolo 8–9 °C.

Na území městyse Černá Hora je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 8,1 - 9 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 551-650 mm.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí MT7 a MT11