Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Území obce Dlouhoňovice je ohrožováno primárně letními povodněmi způsobenými krátkodobými srážkami velké intenzity. Při větších dešťových srážkách nebo při rychlém tání sněhu přitéká voda především z lokality Velký Hájek, a to z části zatrubněním a z části otevřeným korytem. Voda zaplavuje louku na parcele č. 497/28, kde se vlivem miskovité prohlubně vytváří menší laguna. Odtok z této lokality je nedostatečný a při vydatnějších srážkách může dojít ke vzniku škod na oplocení a daných pozemcích.
Při jednorázovém vysokém spadu srážek (nad 50 mm) v krátkém období (cca 60 min) dochází k rozvodnění potoka a zaplavení okolních nemovitostí. Propustky na toku v horní a střední části obce nebudou schopny pojmout zvýšené průtoky. Ke zpomalení rychlosti povodňové vlny dochází v dolní části obce, kde se voda rozlévá do přilehlých luk. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Dlouhoňovice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Zaplavená louka na parcele č. 497/28 (pořízeno 3. 3. 2016)
Zaplavená louka na parcele č. 497/28 (pořízeno 3. 3. 2016)
Historické povodně
V nedávné historii byla obec Dlouhoňovice nejvýznamněji zasažena v letech 1980 a 2001. V roce 1980 došlo k povodni kvůli zvýšení hladiny Dlouhoňovického potoka vlivem několikadenních vytrvalých dešťů. Voda smetla zahrádky u domů položených blíže potoka, vnikla do sklepů a jedné rodině dokonce do přízemního bytu. Obyvatelé bytu zjistili zatopení ráno v 6:00, bylo zatopeno celé přízemí do výšky cca 20 cm. V té době měla užitková voda odpad sveden do potoka. Jelikož hladina stoupla, zpětný tlak vody přes odpady natlačil vodu do přízemí. Dva pokoje a koupelna měly zničené podlahy. Po silnici se valila voda cca ve výši asi 0,5 m. O tři sta metrů níže byla voda ve výši 80 cm. Zatopeno bylo asi pět domů a byl zanešený potok náplavou odpadu v délce asi 0,5 km. V dopoledních hodinách se po poklesu hladiny začalo s odklízením škod. Hasičský sbor pomáhal čistit zanešené studny. Tato povodeň byla způsobena vlivem intenzivních dešťů, protože v horní části katastru a jeho okolí se nachází rozsáhlé svahy s absencí včasné výstrahy.
V červenci 2001 po silném dešti došlo ke zvýšení hladiny a k zaplavení silnice, z kanálů voda tryskala na povrch. Tento jev byl způsoben narušenou meliorací okolních svahů.
Celá povodeň vznikla přibližně stejně jako v roce 1980. V podvečer po silném dešti se vylila voda z koryta potoka a tekla po silnici dolů do rybníka. Odhadem spadlo na jeden m2 80l vody za 1h. Opět bylo vytopeno celé přízemí domu jako v roce 1980. Celý objekt byl před rekonstrukcí. Opět se jednalo o rychlou povodeň bez varování. Z tohoto roku jsou i doložené fotografie. Bohužel fotografie škod, které byly napáchány, nejsou k dispozici, obyvatelé se museli vypořádat se škodami. Poškozeny byly rodinné domy v délce cca 700 m a celé koryto potoka až do rybníka asi 1,5 km. Tento jev byl způsoben narušenou meliorací okolních svahů.