Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Obec Heřmanov byla nejvýrazněji postižena povodní v roce 2010, kdy obec zasáhla blesková povodeň a způsobila škody za cca 160 mil. Kč. Na drobných vodních tocích může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období, což je i případ obce Heřmanov. Při intenzivních lokálních srážkách může být část obce ohrožena splachy ze svahu pod fotovoltaickou elektrárnou v místní části Heřmanov. K ohrožení může docházet také v místech soutoků Fojtovického potoka s dalšími toky. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Heřmanov, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 
 

 

Historické povodně

Povodeň v roce 1954 a 1995
V minulosti se v obci vyskytly povodně v roce 1954 a 1995. Byly způsobeny vytrvalými dešti, kdy voda následně zatopila zahrady, sklepy a byly strženy ploty i spodní můstek v obci. V srpnu 1954 velká průtrž mračen způsobila i podemletí silnice.
Povodeň v srpnu 2010
V srpnu roku 2010 obec zasáhla blesková povodeň, která způsobila milionové škody (cca 160 mil. Kč). Po jejím úderu zůstaly poničené mostky, břehy na Fojtovickém potoce a místní komunikace. Devastace vozovky a sesuvy půdy způsobily ochromení hromadné dopravy. Za pomoci armády byly vybudovány provizorní lávky a ženijní mosty. Jeden rodinný dům byl zcela zavalen sesuvem půdy, tři domy byly zaplaveny ve větší míře, u dalších pak většinou sklepy a zahrádky. Ve Fojtovicích nešla 2 dny elektřina, vodovodní řád se podařilo obnovit po deseti dnech. Hygienickou stanicí byly prováděny laboratorní zkoušky vody ze studní. Povodní byl poničen i místní rozhlas a jeho zprovoznění trvalo rovněž deset dnů. Kromě velkých škod na obecním majetku došlo k dalším škodám na soukromém a státním majetku. Ty byly hrazeny zčásti z vlastních zdrojů, nejvíce však ze státních dotací, humanitárních darů a darů několika obcí. Značnou část těchto škod se podařilo v následujících letech 2011 a 2012 opravit.