Náměšť nad Oslavou

Charakteristika zájmového území

Město Náměšť nad Oslavou, jenž se rozkládá v údolí vyhloubeném vodním tokem Oslavou, se nachází v jihovýchodní části Kraje Vysočina. Město Náměšť nad Oslavou je zároveň obcí s rozšířenou působností. První zmínka o městě Náměšť nad Oslavou pochází z roku 1234. K 1. 1. 2020 bylo ve městě evidováno 4 861 obyvatel. Rozloha katastru města činí 1 862,4ha.

Nejvýznamnější vodní tok na území města Náměšť nad Oslavou je vodní tok Oslava, který protéká střední částí katastrálního území Náměšť nad Oslavou a následně teče po hranici mezi katastrálním území Zňátky a Březník. Průměrná nadmořská výška města činí 365 m n. m. a nejvyšším bodem je bezejmenný vrchol o výšce 490 m n. m.

Řešené území města je složeno ze čtyř katastrálních území - Náměšť nad Oslavou, Jedov, Otradice a Zňátky. Město Náměšť nad Oslavou se dále skládá ze čtyř částí obce, jenž nesou stejné pojmenování jako katastrální území. Ve městě se nachází 11 základních sídelních jednotek (ZSJ): Jedov, Klínky, Klínky-sever, Kozenec, Na Křemelkách, Nad dvorem, Náměšť nad Oslavou-historické jádro, U Rathanu, Zámek, Otradice a Zňátky. Obce Jedov a Otradice se staly součástí města Náměšť nad Oslavou v roce 1976, obec Zňátky se stala součástí města Náměšť nad Oslavou až v roce 1980.

Zastavěné území města se nachází především na pravém břehu vodního toku Oslava. Město se vyznačuje rozptýlenou městskou zástavbou, která je složena primárně z obytných a bytových budov a početných průmyslových a skladových komplexů (HASPOL, spol. s. r. o., HABITAT, a. s., aj.), které se nachází především v okolí vodního toku Oslava v severovýchodní části intravilánu města. V jižní části intravilánu města se nachází průmyslový komplex firmy 3P spol., s. r. o., zemědělský komplex ve vlastnictví SEBOL, s. r. o. a Rybářství Kolář, a. s. V zájmovém území se nachází vodní dílo Rathan a Vícenický žleb. Nejvýznamnější komunikací na území města je komunikace I. třídy I/23, která prochází zájmovým územím od východu k západu okolo rybníku Rathan. V západní části, u rybníku Rathan, se na komunikaci I. třídy I/23 napojuje komunikace III. třídy III/3906, která vede přes obce Ocmanice a Zahrádka a následně pokračuje směrem do obce Pyšel v ORP Třebíč. V jihovýchodní části města na komunikaci I. třídy I/23 navazuje komunikace II. třídy II/399, která vede severovýchodním směrem okolo zámku Náměšť nad Oslavou a pokračuje do obce Jinošov. Na sever od zámku Náměšť nad Oslavou navazuje na komunikaci II. třídy II/399 komunikace III. třídy III/3994, která vede skrz část obce Otradice a napojuje se na komunikaci II. třídy II/392. V Podzámčí navazuje na komunikaci II. třídy II/399 komunikace III. třídy III/3995, jenž vede protiproudně podél vodního toku Oslava do obce Naloučany. Nedaleko ústí Otradického potoka do vodního toku Oslavy se na komunikaci III. třídy III/3995 napojuje komunikace III. třídy III/3996, která vede do části obce Jedov. Do části obce Zňátky vede z obce Vícenice u Náměště nad Oslavou komunikace III. třídy III/39910. Zájmovým územím prochází železniční trať číslo 240 Brno-Jihlava, která přibližně kopíruje linii komunikace I. třídy I/23. Historické jádro města je vyhlášené jako městská památková zóna. Na území města se nachází velký počet významných historických památek: kostel svatého Jana Křtitele, sousoší Nejsvětější Trojice, Dům u bílého Koníčka, fara a stará radnice na Masarykově náměstí, socha svatého Jana Nepomuckého, pohřební kaple Haugwitzů, Žižkův dub, Náměšťská obora, Husův sbor, barokní most se sochami Josefa Winterhaldera, a především zámek Náměšť nad Oslavou, který je dominantou města.

Znázornění území města Náměšť nad Oslavou

Výškové poměry na území města Náměšť nad Oslavou

Sklonitostní poměry na území města Náměšť nad Oslavou

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Geomorfologicky náleží území města Náměšť nad Oslavou do provincie Česká vysočina, subprovincie Česko-moravská soustava, oblasti Českomoravská vrchovina, dvou celků: Jevišovické pahorkatiny a Křižanovské pahorkatiny, dvou podcelků: Znojemské pahorkatiny a Bítešské pahorkatiny a dvou okrsků: Náměšťské sníženiny a Jinošovské pahorkatiny.

Celé území města Náměšť nad Oslavou je velmi členité a svažuje se přibližně jihozápadním směrem. Dominujícím prvkem v zájmovém území jsou strmá údolí vytvořená vodním tokem Oslavou. I přítoky vodního toku Oslava jsou zařízlé do horninového podkladu a vytváří zajímavý členitý povrch. Horninový podklad města Náměšť nad Oslavou je tvořen především metamorfovanými horninami: granulitem, pararulou, ortorulou a migmatitem. V katastrálním území Náměšť nad Oslavou a Zňátky se ostrůvkovitě vyskytuje metamorfovaná hornina serpentinit. Severozápadní část území města (katastrální území Jedov) je typické pásovým výskytem metamorfované horniny amfibolitu.

Hydrogeologické poměry jsou poměrné stálé na celém území. Celá zájmová oblast patří do krystalinika Českého masívu s vysokou puklinatostí a vyznačuje se velkým množstvím drobných zdrojů podzemní vody. Prakticky na celém území města Náměšť nad Oslavou neexistují významné zdroje podzemní vody, které jsou běžně situované v údolních nivách vodních toků, kvůli obsahu radonu.

Struktura půdního fondu

V území města Náměšť nad Oslavou je dominantní půdní typ kambizem, ve kterém se ostrůvkovitě vyskytuje půdní typ hnědozem, luvizem a pseudoglej. V jižním výběžku (katastrální území Zňátky) převažuje půdní typ kambizem s velkými plošnými výskyty půdního typu hnědozem. Katastrální území Zňátky je dále protkáno půdním typem glej, který se nachází v pramenné oblasti vodního toku PP Zňáteckého potoka, a půdním typem fluvizem, který se vyskytuje v okolí Zňáteckého potoka a vodního toku Oslava. Lokálně se zde nachází i půdní typ ranker. Ve střední a severní části zájmového území (katastrální území Náměšť nad Oslavou a Jedov) jednoznačně dominuje půdní typ kambizem. Ostrůvkovitě se zde dále nachází půdní typ hnědozem, pseudoglej a luvizem. Velký plošný výskyt půdního typu hnědozem je také v severní a východní části katastrálního území Jedov. Okolí vodního toku Oslava a Okareckého potoka je tvořeno půdním typem fluvizem. Východní část zájmového území (katastrální území Otradice) je typická výskytem velkých ploch půdních typů hnědozem a luvizem. Přes východní část katastrálního území Otradice dále prochází Jinošovský potok, který je doprovázen půdním typem fluvizem. V lesích na východ od zastavěného území Otradic se nachází pramenná oblast několika vodních toků, která je tvořena půdním typem glej. Dle výskytu jednotlivých půdních typů v území města Náměšť nad Oslavou je patrné, že se zde lokálně (především katastrální území Otradice, Jedov a západní/severní část katastrálního území Zňátky) vyskytují půdy vhodné pro pěstování zemědělských plodin konvenčním stylem zemědělství.

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha řešeného území činí 1 862,4 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území města vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako lesní půda (802,6 ha). Zemědělská půda se rozkládá na 781,1 ha. Největší část zemědělské půdy tvoří orná půda, která se rozkládá na 647,0 ha. Zemědělská půda je dále tvořena trvalými travními porosty (80,5 ha), zahradami (52,4 ha) a ovocnými sady (1,2 ha). Zbytek plochy území tvoří zejména ostatní plochy (183,0 ha) a zastavěné plochy a nádvoří (49,5 ha). Vodní plochy se rozkládají na 46,2 ha.

Struktura a jednotlivé zastoupení druhů využití pozemků ve městě Náměšť nad Oslavou (dle ČSÚ k 1. 1. 2020)

Klimatické charakteristiky

Podle Quittovy klimatické klasifikace spadá majoritní část území města Náměšť nad Oslavou do mírně teplé klimatické oblasti MT 11 až na východní část, která spadá do mírně teplé klimatické oblasti MT 9.

Zájmové území se vyznačuje dlouhým, teplým, suchým až mírně suchém létem a krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima je krátká, mírná až teplá a suchá, až velmi suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrný roční úhrn srážek v této oblasti se pohybuje kolem 600-650 mm, průměrné roční teploty jsou okolo 7-8 °C.

Dle portálu klimatickazmena.cz je na území města hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 8,1 - 9 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 551 - 600 mm.

Charakteristika mírně teplé klimatické oblasti MT9 a MT 11

Dle Corine Land Cover 2012 je území města Náměšť nad Oslavou tvořeno především ornou půdou, listnatými lesy, městskou nesouvislou zástavbou a jehličnatými lesy. Katastrálnímu území Zňátky dominuje orná půda a jehličnaté lesy, které směrem na východ přechází ve smíšené a listnaté lesy. Katastrální území Náměšť nad Oslavou je tvořeno především městskou nesouvislou zástavbou, která se nachází přímo ve středu katastrálního území v údolí vytvořeném vodním tokem Oslavou. Na východ od intravilánu města se nachází listnaté lesy, na západ naopak převládá orná půda a různorodé zemědělské pozemky. Katastrální území Jedov je tvořeno ornou půdou, která směrem na západ, severozápad a jih přechází ve smíšené a jehličnaté lesy. V katastrálním území Otradice se nachází orná půda, která směrem na západ přechází ve smíšené lesy a dále severovýchodním směrem v lesy jehličnaté.

Ve východní části katastrálního území Náměšť nad Oslavou a západní části katastrálního území Otradice se nachází přírodní památka Náměšťská obora. Do východní části katastrálního území Zňátky a okrajově do jižního cípu katastrálního území Náměšť nad Oslavou zasahuje přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice. Obě výše zmíněná maloplošná zvláště chráněné území kopírují stejnojmenné evropsky významné lokality.