Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy (zejména táním, dešťovými srážkami, chodem ledů), kdy je dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně). Bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods).
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů.
Na území města Přerov nejsou stanovena na základě předchozích zkušeností žádná místa přívalových povodní. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Přerov, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.
Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
Místa ohrožená přívalovou povodní
 
 

Historické povodně

Na území města Přerov se v minulosti vyskytly přirozené povodně zapříčiněné krátkodobými či dlouhotrvajícími dešti nebo táním sněhové pokrývky, jejichž odtoková odezva v postiženém území měla v některých případech charakter živelné pohromy. Následující tabulka uvádí přehled vybraných nejvyšších zaznamenaných vodních stavů na hlásných profilech Dluhonice (Bečva) a Kokory (Olešnice).

Vybrané nejvyšší zaznamenané vodní stavy v letním a zimním období na hlásném profilu Dluhonice (Bečva)

Letní období (V - XI) Zimní období (XII - IV)
 Vodní stav (cm)  Datum  Vodní stav (cm)   Datum
780 8. 7. 1997 606  30. 3. 2006
651 9. 8. 1985 555  21. 1. 1974
650 19. 7. 1970 467  12. 3. 1981
640 22. 8. 1972 464  19. 3. 2005
603 8. 9. 1996 463  18. 3. 1993
582 6. 6. 1986 461  3. 12. 1976
558 27. 6. 1987 455 29. 1. 1979
533 27. 7. 1960 436 22. 1. 1971

 

Vybrané nejvyšší zaznamenané vodní stavy v letním a zimním období na hlásném profilu Kokory (Olešnice)

Letní období (V - XI) Zimní období (XII - IV)
 Vodní stav (cm)  Datum  Vodní stav (cm)   Datum
168 13. 7. 2002 279 29. 3. 2006
125 18. 7. 2003 215 18. 3. 2005
    210 28. 1. 2003
    196 30. 1. 2002

Přehled historických povodňových událostí je uveden v příloze Historické povodně. Přehled povodňových značek včetně zaměření je uveden v příloze Povodňové značky.