Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Tvrdonice je možný výskyt povodní na dvou různých vodních tocích (Kyjovka a Morava), ve dvou geograficky od sebe vzdálených a odlišných povodích, které protékají územím obce a přivádí vodu z výše položených území. V území obce Tvrdonice mohou vzniknout tyto případy povodňových stavů:
  1. Povodeň vzniklá v důsledku dlouhotrvajících silných srážek s vysokými denními a vícedenními úhrny (letní povodeň), tání sněhu a srážky (zimní a jarní povodeň), které zasáhnou výše položené části povodí Kyjovky nebo Moravy

  2. Dá se předpokládat, že extrémní povodně s malou četností opakování na řece Kyjovce a Moravě se budou vyskytovat v různou dobu, nikoli současně. Povodňové průtoky Kyjovky (větší jak Q = 3 m3/s) jsou v Hodoníně odlehčovány do řeky Moravy, neboť koryto Kyjovky na Podluží nemá dostatečnou kapacitu. Koryto Moravy zatím v prostoru města Hodonína i na území obce Mikulčice nemá dostatečnou kapacitu na převedení vyšších průtoků než je Q100 (kulminační průtok za povodně v červenci 1997, který byl vyšší než Q100, byl již výrazně kritický).
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Tvrdonice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 
 

 

Historické povodně

Povodeň z července roku 1997:
Mezi dny 4. - 8. 7. a 17. - 21. 7. 1997 proběhly na Moravě, ve Slezsku a z části i ve Východních Čechách jedny z největších povodní od konce 19. století. Povodně byly způsobeny dlouhotrvajícími dešti s extrémní intenzitou. Obec Tvrdonice byla jimi také zasažena, kdy se rozvodnila Morava i Kyjovka. Oproti obcím výše na tocích (zejména Týnec) však nebyly škody tak rozsáhlé, jelikož se v záplavovém území nevyskytuje tolik budov jak v Týnci. Záplavové území tvoří zejména niva s poli a lužní les mezi Moravou a Kyjovkou.
Povodeň z přelomu března a dubna roku 2006:
Další povodeň zasáhla obec Tvrdonice na přelomu března a dubna 2006. III. stupeň povodňové aktivity byl vyhlášen 28. 3. 2006 a trval až do 9. 4. 2006. Kyjovka kulminovala 1. dubna 2006, výška hladiny byla 254 cm. Obec však byla na povodeň lépe připravená a škody nebyly tak veliké, jak v roce 1997.
Povodeň z června roku 2010:
Na začátku června 2010 došlo vlivem dlouhotrvajících intenzivních srážek k rozvodnění vodních toků Kyjovka a Morava. Povodně nebyly opět příliš rozsáhlé, povodňové průtoky byly odlehčeny odvedením vody z Moravy do poldru Soutok u Moravské Nové Vsi.