Borohrádek

Charakteristika zájmového území

Město Borohrádek se nachází v Královéhradeckém kraji přibližně 30 km jihovýchodně od krajského města. Obcí s rozšířenou působností, pod kterou město Borohrádek spadá, je Kostelec nad Orlicí, vzdálený cca 10 km východním směrem. Území města se skládá ze dvou místních částí a zároveň i katastrálních území - Borohrádku a Šachova u Borohrádku. K 1. 1. 2023 je ve městě evidováno 2 119 obyvatel. Výměra řešeného území města je 1 398,5 ha.

Území města Borohrádek

Doprava a obslužnost

Borohrádkem prochází silnice č. I/36 a silnice II. a III. třídy. Je zde železniční stanice na hlavní železniční trati Hradec Králové - Choceň. Odbočuje zde také regionální železniční trať Chrudim - Borohrádek. Ze sociálních služeb, nacházejících se ve městě, jsou dostupné základní lékařské služby: dvě samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé, ordinace praktického lékaře pro děti a dorost a ordinace zubního lékaře. Ve městě se také nachází prodejna léčiv. Nejbližší nemocnice jsou dostupné v Rychnově nad Kněžnou, Vysokém Mýtě a Hradci Králové. Město Borohrádek disponuje všemi základními službami, potřebnými pro bezproblémový život (mimo jiné knihovna, kino atd.). V Borohrádku se dále nachází mateřská škola a dvě Základní školy.

Geomorfologické a geologické charakteristiky

Okolí Borohrádku patří do oblasti bukových doubrav. V této oblasti se na vátých píscích vyvinuly borové doubravy a naopak v plochých údolích podél Tiché Orlice dubohabrové lesy. Na některých stanovištích se dochovaly fragmenty bučin a podél meandrující řeky Tiché Orlice a jejích přítoků pak rozsáhlé komplexy nivních luk. Z důvodu ochrany tohoto území a k zachování dochovaného stavu krajiny významné z hlediska přírodních a estetických hodnot poříční zóny bylo toto území vyhlášeno v roce 1996 Přírodním parkem Orlice.

Geomorfologické členění:
Systém: Hercynský
Provincie: Česká vysočina
Soustava: Česká tabule
Podsoustava: Východočeská tabule
Celek: Orlická tabule
Podcelek: Třebechovická tabule
Okrsek: Vysokochvojenská plošina, Orlické nivy, Brodecká plošina

Lokalita je součástí rozsáhlého celku Hercynského systému a spadá do provincie Česká vysočina. Nivy řek zde dosahují nadmořských výšek kolem 200-300 metrů a jsou mladého čtvrtohorního stáří. Oblast města Borohrádek spadá do geomorfologického celku Orlická tabule, podcelku Třebechovická tabule a do tří okrsků: Orlické nivy (území podél Tiché Orlice), Brodecká plošina (území východně od Tiché Orlice) a Vysokochvojenská plošina (území západně od Tiché Orlice).

Orlické nivy se táhnou střední částí Třebechovické tabule bližším územím kolem Tiché Orlice a z části i Divoké Orlice jako úzký pás. Jedná se o naplavovanou rovinu kolem již zmíněných řek s rozlohou 32,82 km². Lokalita je charakteristická volnými meandry a zákruty Divoké Orlice (od Čestic), Tiché Orlice (od Chocně) a spojené Orlice (až po Hradec Králové), nacházejí se zde opuštěná koryta (zejména při spojené Orlici) a ojediněle ostrůvky. Oblast se nachází ve 2. vegetačním stupni a převážně se na území vyskytují louky, ojediněle fragmenty lužních lesů. Územím města se táhne Přírodní park Orlice, který má za úkol chránit říční a nivní ekosystémy dolních toků Tiché, Divoké a spojené Orlice, které mají přirozený charakter se starými rameny, meandrujícím korytem a rozptýlenou zelení.

Vysokochvojenská plošina se nachází na západ od Orlických niv na levém břehu Tiché orlice a spojené Orlice. Na území města zasahuje tento rozlehlý okrsek (238,9 km²) svou východní částí. Plochá pahorkatina leží na vápnitých jílovcích a slínovcích, které jsou většinou zakryty kvartérními pokryvy. Povrch všech teras je erozně akumulační, nacházejí se zde malé lokality vátých písků. Lokalita se převážně nachází ve 3. vegetačním stupni a na území města je zalesněná.

Brodecká plošina se nachází v jihovýchodní části Třebechovické tabule a její severozápadní část je sevřená mezi pravým břehem Tiché Orlice a levým břehem Divoké Orlice. Plochá pahorkatina (s rozlohou 88,40 km²) má v geologickém podloží turonské slínovce (opuky), vápnité prachovce a pískovce, které jsou převážně zakryty kvartérními sedimenty. Hluboká neckovitá údolí Tiché Orlice mají opukové stěny. Oblast se převážně nachází ve 3. vegetačním stupni a na území města je zalesněná.

Na území celého Královéhradecka nacházíme rozmanitá geologická podloží, která můžeme rozdělit na dva základní odlišné celky, geologické podloží Orlických hor v SV části a geologii vnitrozemí. V Orlických horách objevujeme metamorfované horniny (ruly, svory, fylity, břidlice, amfibolity), velmi staré útvary sahající svým vznikem nejvíce do prvohor. Vnitrozemí je tvořeno zejména mladšími třetí až čtvrtohorními sedimenty. Geologické podloží na území města je tvořeno různými typy sedimentů (marinní - zpevněné, říční a fluviální - nezpevněné). Nejvíce se vyskytují sedimenty nezpevněné (písek, štěrk) a méně sedimenty zpevněné (jílovec, slínovec a prachovec).

Nadmořská výška města kolísá okolo hodnoty 280 m. Nejvyšší bod se nachází na jižním svahu nad Havlickým potokem v jihozápadní části území a měří přibližně 292 m n. m. Nejnižším místem opouští Tichá Orlice katastr města Borohrádek ve výšce 250 m n. m.

Digitální model reliéfu města Borohrádek

Sklonitostní poměry na území města Borohrádek 

Struktura půdního fondu

Na území města se nachází široké spektrum různých půdních typů a subtypů. V širším okolí Tiché Orlice, se nacházejí fluvizemě (modální a glejová). Na územích, kde nezasahuje niva Tiché Orlice, se nacházejí kambizemě (modální, dystrická, mesobazická, slabě oglejená a arenická), pseudogleje (modální, dystrický), podzoly (arenický, oglejený) a gleje (arenický).

Fluvizemě jsou půdy, které vznikají vrstevním naplavovaného materiálu v záplavových území vodních toků a jsou tvořeny mnoha vrstvami povodňových sedimentů.

Kambizemě jsou půdy, které se vážou na výrazně členitý reliéf magmatických, metamorfických a zpevněných hornin. Mají velkou rozmanitost z hlediska trofismu, zrnitosti a skeletovitosti.

Pseudogleje jsou půdy, které vznikají v terénních depresích a zaplavovaných územích kolem vodních toků a je pro ně typické periodicky se opakující zamokřování (zejména na jaře) a vysušování půdního profilu.

Podzoly jsou neúrodné půdy, kde vlivem nadměrných srážek dochází k vyplavování minerálních látek a humusu do nižších vrstev půdy a tím k ochuzování vrchních vrstev. Nacházejí se ve výše položených oblastech (800 m n. m.) nebo v místech, která jsou okyselena prostředím opadanky (smrkové kultury).

Gleje jsou půdy, které mají stále zamokřený celý půdní profil podzemní vodou. Vlivem nadbytku vody může docházet k hromadění nadložního humusu vzniku až rašelin. Nacházejí se nejčastěji v mělkých terénních depresích a plochých úžlabinách nebo na rovinách v blízkosti rybníků a vodních toků.

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha řešeného území činí 1 398,5 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území města vyskytují. Na území se nejvíce vyskytují lesní pozemky (681,1 ha).

Využití pozemků ve městě Borohrádek (dle ČSÚ k 1. 1. 2023)

Klimatické charakteristiky

Na území města Borohrádek se podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) pohybuje v intervalu 8,1 - 10 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 651 - 700 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) leží území na přechodu dvou klimatických oblastí. Dělícím prvkem může být řeka Tichá Orlice, na západ se nachází teplá oblast T2 a na východ mírně teplá oblast MT11.

Oblast T2 se vyznačuje létem dlouhým, teplým a suchým. Přechodné období je krátké a mírné. Zima je krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá s velmi krátkou dobou trvání sněhové pokrývky.

Oblast MT11 se vyznačuje mírně teplým a krátkým jarem, dlouhým, teplým a suchým létem, mírně teplým a krátkým podzimem, mírně teplou, velmi suchou a krátkou zimou, s krátkým trváním sněhové pokrývky.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí T2 a MT11

Vymezení klimatických oblastí na území města Borohrádek (dle Quitta, za období let 1961-2000)