Dubí

Charakteristika zájmového území

Město Dubí leží na úpatí Krušných hor, 5 km severozápadně od lázeňského města Teplice, v nadmořské výšce 275 až 430 m n. m. Ve správním obvodu města se nachází 7 místních částí: Běhánky, Bystřice, Cínovec, Drahůnky, Dubí, Mstišov a Pozorka. Výměra katastrálního území je 3 386 ha. K datu 1.1. 2019 mělo město Dubí 7870 trvale hlášených obyvatel.

Městem Dubí protéká vodní tok Bystřice. Mstišovem protéká Lesní a Mstišovský potok. Na území Běhánek pramení Račí potok a po okraji území Drahůnek teče Modlanský potok.

Území města Dubí

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Zájmové území je z geomorfologického hlediska součástí Hercynského systému, provincie Česká vysočina a subprovincie Krušnohorská soustava. V rámci Krušnohorské soustavy náleží severní část území do oblasti Krušnohorské hornatiny, celku Krušné hory, podcelku Loučenská hornatina a okrsku Cínovecká hornatina. Cínovecká hornatina je plochá, kerná hornatina se zbytky zarovnaných povrchů na širokých rozvodních hřbetech.

Jižní část území patří do Podkrušnohorské oblasti, celku Mostecká pánev, podcelku Chomutovsko-teplická pánev a okrsku Chabařovická pánev. Chabařovickou pánev tvoří erozně denudační a akumulační povrch, od SZ k JV mírně ukloněné denudační plošiny, svahy, úpatní haldy, fluviálně proluviální náplavové kužely a nízké říční terasy levostranných přítoků Bíliny místy s čedičovými suky.

Struktura půdního fondu

V území města Dubí dominuje půdní typ kambizem a jeho variety. Výjimku tvoří severní část území města. V městské části Cínovec se nacházejí především jednotlivé variety podzolů.

Celková rozloha řešeného území činí 3384,7 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území města vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako lesní půda (2275,5 ha). Ostatní plocha zaujímá (428,3 ha) a trvalé travní porosty (371,3 ha). Zbytek plochy území tvoří zejména orná půda, zahrady, vodní plochy a zastavěné plochy.

Využití pozemků v městě Dubí (dle ČSÚ k 31. 12. 2018)

Klimatické charakteristiky

Území patřící do působnosti města Dubí je představováno rozmanitým reliéfem a rozdílným množstvím srážek v závislosti na nadmořské výšce. Rozdělení srážek v průběhu roku má spíše kontinentální charakter. Největší měsíční úhrny srážek připadají na květen až srpen, nejméně srážek je v únoru a březnu. V letních měsících se často vyskytují krátkodobé vydatné srážky bouřkového charakteru, které zasahují poměrně malá území. Dlouhodobý roční úhrn srážek obecně stoupá se zvětšující se nadmořskou výškou, významně se však projevují orografické vlivy terénu.
Sněhová pokrývka se vyskytuje v průměru od poloviny prosince do poloviny března, na horách leží sníh někdy až do května. Období tání sněhu není pravidelné a je závislé na aktuálních klimatických podmínkách. Tání významná pro vznik povodní mohou nastat prakticky od prosince až do dubna.

Okolí města Dubí náleží od severu do chladných klimatických oblastí CH6 a CH7, dále do mírně teplých oblastí MT4 a MT9 a v jižní části území do teplé oblasti T2 (Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000). Podrobná charakteristika klimatických oblastí je dále uvedena v tabulce.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí