Odtokové poměry
Vodní tok Labe má na území obce Dříteč oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 935,713 - 986,988, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Pardubického kraje a nabývá platnosti od 29. 12. 2015 (č. j. KrÚ 77681/2015). »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Labe. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Východně od intravilánu obce Dříteč, se nachází betonový mostek, přes místní komunikaci. V případě vydatného deště, může dojít k ucpání erozním materilem a následně k povrchovému odtoku po místní komunikaci. Další výrazné problémové místo je v oblasti ČOV, kde se jedná o betonový mostek na 978,885 ř. km Labe. Posledním místem je Silniční most III/2985 přes Labe na 977,879 ř. km. Více viz Přirozená povodeň - Historické povodně. »
Při terénním průzkumu koryt vodních toků na území obce Dříteč bylo identifikováno několik kritických míst omezující odtokové poměry, z nichž nejkritičtější jsou:
Místa omezující odtokové poměry na území obce Dříteč
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Na území obce Dříteč byla stanovena dvě místa, která jsou ohrožena přívalovou povodní - severní část obce Dříteč v okolí zemědělského družstva a v blízkosti tepelné elektrárny Opatovice. Tato místa jsou ohrožena při intenzivních lokálních srážkách splachy z polí nacházejících se na svazích. Tyto plochy jsou na přívalové srážky nejcitlivější zejména díky své malé retenční schopnosti. V tomto případě může docházet ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích. »
Místa ohrožení přívalovou povodní na území obce Dříteč
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (≥ 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (≥ 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (≥ 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »
Na území obce Dříteč není stanoven žádný kritický bod.
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Dříteč. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Dříteč
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří daný úsek toku Labe ve správním území obce Dříteč mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Dříteč
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území obce Dříteč se nachází 3 vodní díla, která ovšem významnou měrou neovlivňují průběh povodně. Mimo území obce výše na toku Labe se ovšem nacházejí významná vodní díla II. a III. kategorie, která by v případě havárie mohla ovlivnit průběh povodně na území obce Dříteč. Jedná se o VD Labská, Rozkoš a Les Království. »
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Dříteč
Protipovodňová opatření
V roce 1930 došlo k narovnání toku Labe a vybudování umělého koryta.
Protipovodňová opatření na území obce Dříteč