Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území města lze v současnosti předpokládat potenciální možnost výskytu všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, nicméně riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je město ohrožováno především splachy z půdy nacházejících se na strmých svazích, kdy dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a obydlených územích. 
Situaci v území zhoršuje také poloha, kdy město leží v silné srážkové oblasti. V nedávné historii bylo město Harrachov nejvýznamněji zasaženo povodněmi v roce 2006 a 2010 (více informací níže v kapitole Historické povodně). Město je v současné době nejvíce ohrožováno dlouhodobými přívalovými srážkami. »
Místa odkud přichází přívalová povodeň na území města Harrachov jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 
 

 

Historické povodně

V nedávné historii bylo město Harrachov nejvýznamněji zasaženo povodněmi v roce 2006 a 2010. K těm došlo v letním období v důsledku přívalových srážek, které následně zvedly hladiny téměř všech místních toků.   

2006 - Město zasáhly silné letní bouřky. Zvýšení hladiny nastalo v celém povodí toku Mumlava. Problém byl zvláště na toku Kamenice, kde se musela odbagrovat část břehu. Nejvíce ohrožena byla v Harrachově budova bývalé dětské ozdravovny, která je zachycena níže na fotografiích. Z této ozdravovny v Anenském Údolí bylo od rozvodněného Bílého potoka evakuováno asi 50 osob. Přívaly deště ucpávaly v Harrachově také kanalizaci a voda pronikala lidem do sklepů. Povodeň přinášela na hladině kusy dřeva, větve a další věci, a z nich vytvořené hráze zatarasily propustky pod mostky. Voda se pak rozlévala po okolí. Tok Milnice podemlel mezinárodní silnici E65 v úseku asi 50 metrů. Celková škoda v zastavěném území přesáhla částku 11 miliónů Kč.

2010 - Místo bývalé dětské ozdravovny bylo zasaženo opět povodní. Dále byl v okolí Mumlavy ohrožen běžecký stadion, kde byl dočasně zřízen stanový tábor pro účastníky festivalu Keltská noc. 

Detailnější popis průběhu povodní v roce 2006 a 2010 naleznete v následujících článcích (v tištěné verzi plánu jej naleznete v Příloze č.6 - Fotodokumentace).