Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Obec Kostelec u Heřmanova Městce byla nejvýrazněji postižena povodněmi v letech 2002. Největší škody napáchala při vybřežení do zahrady domu č.p. 10. Zmíněná nemovitost však povodní zasažená nebyla díky včasnému vytvoření bariéry z pytlů s pískem. Při dalších povodních došlo k vybřežení Podolského potoka pouze na okolní louky a pastviny. »
Místa odkud přichází přívalová povodeň na území obce Kostelec u Heřmanova městce jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
Na území obce Kostelec u Heřmanova Městce nedošlo v historii k povodním způsobené přívalovými dešti. Při povodních v srpnu roku 2002 došlo ke zvýšení hladiny Podolského potoka na SPA 3 a v některých úsecích i k jeho vybřežení. Tato povodeň zasáhla louky a pastviny v okolí potoka a zahradu domu č.p. 10. Zmíněnou zástavbu povodeň nezasáhla díky včasnému vytvoření bariéry z pytlů s pískem.