Odtokové poměry

Vodní toky na území města Klobouky u Brna nemají oficiálně stanovené záplavové území.
Povodí Moravy, s. p., útvar hydroinformatiky a geodetických informací zpracoval v letech 2014 - 2015 návrh záplavových území včetně aktivních zón pro vodní tok:

Tato záplavová území nejsou oficiálně stanovená a nepatří mezi územně plánovací podklady. K povodňovému plánu jsou přiložena jako dokreslení možného povodňového nebezpečí ve městě. Lze je nalézt na stránce: http://www.pmo.cz/cz/cinnost/zaplavova-uzemi/navrh-zaplavoveho-uzemi-a-aktivnich-zon-pritoku-trkmanky/

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Harasky, Hunivky a Klobouckého potoka. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
V povodňovém plánu jsou uvedeny všechny mostní konstrukce přes vodní toky. Mezi nekapacitní patří 3 z nich:
  • problémový propustek v severovýchodní části města Klobouky u Brna v části Bohumilice pod místní komunikací, v minulosti byl při vydatném dešti ucpán erozním materiálem a došlo k soustředěnému povrchovému odtoku po místní komunikaci směrem ke korytu Hunivky »
  • nekapacitní most na ulici Nádražní, kde dochází k ucpávání průtočného profilu »
  • nekapacitní most na ulici Zahradní »
Jelikož území města leží v karpatském flyšovém pásmu, tak je díky charakteru podloží (rytmické střídání pískovců a jílovců) velice náchylné ke svahovým sesuvům. Ty zejména mohou hrozit v době vysokých úhrnů srážek, kdy dochází k saturaci podloží a vlivem vyšší hmotnosti a zároveň menšímu tření vrstev může dojít k menším či větším sesuvům.

V době vysokých úhrnů srážek nebo za povodní je potřeba kontrolovat stabilitu svahů na území města - zejména v okolí obytných budov a podél vodních toků. Česká geologická služba zmapovala na území města jednu aktivní oblast, která je dostupná jako dotazovatelná vrstva na jejich internetových stránkách - https://mapy.geology.cz/svahove_nestability/. Mapová vrstva sesuvných území je také dostupná v mapové prohlížečce digitálního povodňového plánu města. »
Místa omezující odtokové poměry na území města Klobouky u Brna

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


 Místa omezující odtokové poměry

 


Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Mapa přívalových povodní na území města Klobouky u Brna

Zhodnocení rizik vzniku přívalových povodní na území města Klobouky u Brna

Na území města Klobouky u Brna bylo stanoveno 7 míst, která jsou ohrožená přívalovou povodní. 1 místo je v části Martinice v lokalitě Pod Dvorem, 4 místa se nacházejí v intravilánu města Klobouky u Brna a 2 místa leží v části Bohumilice.  »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Klobouky u Brna

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1 : 500 000 »

Kritické body na území města Klobouky u Brna

Mapa kritických bodů na území města Klobouky u Brna

Na území města Klobouky u Brna byly stanoveny dva kritické body. Jejich charakteristika je uvedena v následující tabulce.

Charakteristika kritických bodů na území města Klobouky u Brna

Kritický bod Průměrný sklon Podíl orné půdy Plocha povodí kritického bodu
41 206 347 12,77 % 54,03 % 151,34 ha
41 204 020 13,41 % 70,34 % 62,87 ha

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Klobouky u Brna. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Kritické linie na území města Klobouky u Brna

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Klobouky u Brna

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, která předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Klobouky u Brna mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta vodních toků. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území města Klobouky u Brna

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území města se nachází 2 vodní nádrže v severozápadní části nad lokalitou Martinice. »
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Klobouky u Brna

Vodní díla v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

Protipovodňová opatření

Plánem oblasti povodí Moravy byla navržena obecná opatření pro ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů. V posledních obdobích stoupá obsah dusičnanů ve vodách a vzniká eutrofizace, tj. obohacování tekoucích a stojatých vod živinami, jejímž důsledkem je masový rozvoj řas a sinic. Tím se zhoršuje jakost vody s vlivem na ohrožení lidského zdraví, poškozování životních zdrojů a vodních ekosystémů. Zatížení vod dusičnany je způsobeno mimo jiné intenzivní živočišnou výrobou a nesprávným zemědělským hospodařením. O výši koncentrace dusičnanů v povodí rozhoduje zastoupení trvalých kultur, resp. výměra zornění, intenzita a způsob zemědělského hospodaření. Jednou z podmínek ochrany vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů je uplatňování správné zemědělské praxe, vyjádřené v Zásadách správné zemědělské praxe, které jsou jedním z požadavků nitrátové směrnice. Představují souhrn požadavků jak hospodařit, aby nedocházelo ke znečišťování vod dusičnany. Na území ČR je respektování těchto zásad, stanovujících opatření nad rámec obecně závazných právních předpisů, doporučeno všem hospodařícím subjektům. Ve zranitelných oblastech dle nařízení vlády č. 262/2012 Sb., v platném znění o stanovení zranitelných oblastí, a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, jsou opatření, uvedená v tomto nařízení, povinná.

Do zásad správné zemědělské praxe, určené všem hospodařícím subjektům, patří:

1) Stanovení období nevhodných ke hnojení

2) Zásady používání hnojiv na svažitých pozemcích

3) Zásady používání hnojiv na podmáčených, zaplavených, promrzlých nebo sněhem pokrytých pozemcích

4) Podmínky pro používání hnojiv v blízkosti povrchových vod

5) Zásady skladování statkových hnojiv a objemných krmiv

6) Hlavní zásady používání hnojiv a statkových hnojiv

7) Hospodaření s půdou a omezení doby bez rostlinného pokryvu

8) Vypracování plánů hnojení a evidence o používání hnojiv a statkových hnojiv

9) Postupy při zavlažování
Protipovodňová opatření na území města Klobouky u Brna