Odtokové poměry
Vodní tok Kyjovka má oficiálně stanoveno záplavové území v ř. km 10,00 - 70,40 rozhodnutím KÚ Jihomoravského kraje dne 26. 4. 2004 (č. j.: JMK 6148/2004 OŽP-Hm), jež bylo aktualizováno 1. 4. 2009. Dále pro úsek v ř. km 70,20 - 84,68 rozhodnutím KÚ Zlínského kraje dne 30. 7. 2004 (č. j. KUZL 7819/2004 ŽPE-DZ). Dále bylo v rámci zpracování stávajícího povodňového plánu (z roku 2006) stanoveno záplavové území firmou Surgeo Hodonín. Toto území bylo stanoveno na základě v té době platného záplavového území a na základě terénního průzkumu a odhadů jeho rozsahu s ohledem na modulaci terénu fluviálními sedimenty.»
Významné riziko také představují přívalové srážky, které způsobují přívalové povodně z oblasti povodí Nemotického potoka a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Záplavové území navržené firmou Surgeo Hodonín v roce 2006 (růžové) a v té době oficiálně stanovené záplavové území (fialové) na podkladu katastrální mapy
Záplavové území navržené firmou Surgeo Hodonín v roce 2006 (růžové) a v té době oficiálně stanovené záplavové území (fialové) na podkladu katastrální mapy
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Jelikož území obce leží v karpatském flyšovém pásmu, tak je díky charakteru podloží (rytmické střídání pískovců a jílovců) velice náchylné ke svahovým sesuvům. Ty zejména mohou hrozit v době vysokých úhrnů srážek, kdy dochází k saturaci podloží a vlivem vyšší hmotnosti a zároveň menšímu tření vrstev může dojít k menším či větším sesuvům. V době vysokých úhrnů srážek nebo za povodní je potřeba kontrolovat stabilitu svahů na území obce - zejména v okolí obytných budov a podél vodních toků. Česká geologická služba zmapovala na území obce několik aktivních i stabilizovaných sesuvů, které jsou dostupné jako dotazovatelná vrstva na jejich internetových stránkách - http://mapy.geology.cz/svahove_nestability/. Mapová vrstva sesuvných území je také dostupná v mapové prohlížečce digitálního povodňového plánu obce. »
Místa omezující odtokové poměry na území obce Nemotice
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Metodou tzv. kritických bodů byla také Výzkumným ústavem vodohospodářským, v.v.i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR na digitálním modelu reliéfu a land - use v měřítku 1: 500 000. »
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Nemotice metodou kritických bodů
Lokální povodeň z přívalových dešťů, která postihne přímo katastrální území obce - tzv. "blesková" místní povodeň. Tento typ povodně může postihnout obec nebo její část i vícekrát v roce. Průběh povodně je velmi rychlý, řádově v desítkách minut až několika hodin. Hrozí zde především problémy s rozvodněním místní vodoteče Nemotický potok, sběrných příkopů a dalších přítoků s občasným tokem, napájejících přímo Kyjovku. Vzhledem k působení půdní eroze, s velkou pravděpodobností dojde k přemisťování značného objemu splavované zeminy, která v některých místech bude erodována a jinde se bude opět usazovat, a to jak v korytech vodotečí, příkopech, tak i na komunikacích a jiných místech, kde dojde ke snížení průtokové rychlosti. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Nemotice
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Nemotice mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Nemotice
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území obce Nemotice se nenachází žádná vodní díla, která by mohla mít významný vliv na odtokové poměry. Významnou vodní nádrží je ovšem vodní dílo Koryčany, zhruba 6 km jihovýchodně od obce na řece Kyjovce. Havárie vodního díla Koryčany by mohla v obci Nemotice vyvolat rozsáhlou zvláštní povodeň. »
V obci je vybudována jednotná kanalizační síť. Dešťové i splaškové vody vyúsťují do Nemotického potoka stokou DN 500 mm a do Kyjovky stokou DN 400 mm a DN 1 000 mm. Kanalizace je ve správě obce Nemotice. Za povodně může docházet ke zpětnému vzdutí v kanalizaci a zaplavení odkanalizovaných objektů (sklepů rodinných domů, garáží atp.).
Seznam významných vodních nádrží ovlivňující odtokové poměry na území obce Nemotice
Protipovodňová opatření »
Na území obce Nemotice byla navrhnuta přírodě blízká protipovodňová opatření na vodním toku Kyjovka. Bylo provedeno rozšíření a ve dně byla vytvořena meandrující kyneta. Šířka koryta ve dně je 7,2 m. Dolní část úseku v délce 130 m, od staničení ř. km cca 71,1 po ř km 70,97 byla plynule zúžena. Břehy byly v patě stabilizovány kamennou rovnaninou. Kamenné opevnění bylo nad hladinou běžných průtoků ohumusováno a oseto travní směsí. Kyneta byla navržena na základě geomorfologické analýzy.
Protipovodňová opatření na území obce Nemotice
Parametry kynety vytvořené ve dně koryta Kyjovky
| Vinutí trasy | 1,4 |
| Návrh délky toku | 260 m |
| Návrhový průtok Q30d | 0,310 m3.s-1 |
| Průměrný sklon navrženého toku | 0,0032 |
| Šířka koryta v bodech | 2,5 m |
| Průměrná hloubka koryta v brodech | 0,4 m |
| Šířka meandrového pásu | 6,0 m |
Dále byl rozšířen mostní profil v ř. km 71,294. Mostní konstrukce je železobetonová. Délka přemostění je 8,0 m, světlá výška 2,53 m a pojízdná šířka 3,5 m. Most je opatřen odpovídajícím zábradlím.
Na mostní konstrukci navazuje protipovodňová zeď, která kopíruje hranici soukromých pozemků, podél pravého břehu Kyjovky a podél pravostranného přítoku, v celkové délce 129 m. Zeď je provedena z železobetonu, založena do nezámrzné hloubky, minimálně 90 cm. Šířka zdi je 20 cm se základnou širokou 50 cm. Na zeď pak navazuje zemní val, který je veden podél místní komunikace, v délce 43 m. Umístění je navrženo tak, aby nezasahovalo do drážního tělesa. Val má průměrnou výšku 45 cm a celkovou šířku minimálně 2,0 m. Val byl poté oset travní směsí. V délce 40 m nad mostem bylo pročištěno koryto toku.