Charakteristika zájmového území

Správní obvod ORP Holešov leží v severozápadní části Zlínského kraje, v okresu Kroměříž. Svým územím tvoří přirozenou hranici Zlínského a Olomouckého kraje.  SO ORP Holešov sousedí na východě s SO ORP Bystřice pod Hostýnem, na jihovýchodě s SO ORP Zlín, na jihu s SO ORP Otrokovice, na západě s SO ORP Kroměříž a na severu s SO ORP Přerov (Olomoucký kraj). Skládá se z 19 obcí - Bořenovice, Holešov, Horní Lapač, Jankovice, Kostelec u Holešova, Kurovice, Lechotice, Ludslavice, Martinice, Míškovice, Němčice, Pacetluky, Prusinovice, Přílepy, Roštění, Rymice, Třebětice, Zahnašovice a Žeranovice. Jádrovou obcí SO ORP je město Holešov. Je jedinou obcí, která je městem.

Administrativní dělení SO ORP Holešov

Celková rozloha mikroregionu činí 13 542 ha. Rozlohou tvoří 3,42 % území Zlínského kraje. Je také druhým nejmenším SO ORP na území Zlínského kraje. Celkový počet obyvatel mikroregionu k 1. 1. 2017 činil 21 451 obyvatel. Největší katastrální území má město Holešov s 3 395 ha. Je tvořeno 6 katastrálními územími: Holešov, Dobrotice, Tučapy, Žopy, Količín a Všetuly. Dalšími velkými obcemi mikroregionu jsou Prusinovice a Kostelec u Holešova. Většina obcí mikroregionu jsou obce do 1 000 obyvatel.

SO ORP Holešov se rozkládá převážně v rovinaté krajině Holešovské plošiny, která je na západě otevřená do Hornomoravského úvalu, na severu a jihu je lemovaná menšími pahorkatinami a na východě hraničí s výrazným pohořím Hostýnských vrchů. Nejvyšším bodem území je Lysina (597 m n. m.), která se nachází v katastrálním území Žopy. Nejníže položeným místem je rovina u Třebětic (202 m n.m.). Napříč územím protéká řeka Rusava. Krajina je poměrně homogenního zemědělského charakteru s nízkým zastoupením lesních porostů.

Lesy jsou zastoupeny na území pouze 11,87 %. Nelesní vegetace je zastoupena různými typy luk, pastvinami, v menší míře svahovými prameništi, vodní a břežní vegetací. Většinu území tvoří zemědělská půda 76,14 % celkové katastrální plochy území. K obcím s největším podílem zemědělské půdy patří Třebětice (92,54 %), Pravčice (92 %), Rymice (91,86 %, Němčice (91,38 %). Naopak nejmenší podíl zemědělské půdy má Kostelec u Holešova (39,15 %).

Současná vegetace je do značné míry pozměněna a negativně ovlivněna člověkem. Hospodářská činnost člověka silně zasáhla do přírodních procesů a zesílila erozní procesy. Výsledkem toho je splach zeminy, vznik erozních rýh, zanášení údolí, sesuvy půdy na svažitých pozemcích a záplavy.

Mapa SO ORP Holešov

Geomorfologicky území spadá do systému Alpsko – Himalájského, provincie Západní Karpaty. Asi třetinu území tvoří subprovincie Vnější západní Karpaty, oblast Západobeskydské podhůří, celek Podbeskydská pahorkatina. Jedná se o severní část mikroregionu, v níž leží obce Kostelec u Holešova, Roštění, Pacetluky, Prusinovice, Bořenovice a severní část města Holešova (katastr Tučapy a Dobrotice). Asi polovinu území (střed a západ mikroregionu) spadá do oblasti Západní Vněkarpatské sníženiny, k celku Hornomoravský úval. Patří sem obce Němčice, Rymice, Pravčice, Třebětice, Holešov, Kurovice, Ludslavice, Zahnašovice, Martinice. Východní cíp mikroregionu okrajově zasahuje oblast Západní Beskydy, celek Hostýnsko-vsetínská hornatina – obec Přílepy a Holešov (katastr Žopy a část Dobrotic). Jižní okraj mikroregionu okrajově zasahuje oblast Slovensko-moravské Karpaty, celek Vizovická Vrchovina – obec Horní Lapač a jižní části obcí Zahnašovice, Ludslavice a Kurovice.

Největší plochu v řešeném SO ORP Holešov zaujímají kvartérní eolické nezpevněné sedimenty – spraše a sprašové hlíny. Nivy vodních toků vyplňují kvartérní fluviální sedimenty – hlína, písek a štěrk, nejrozsáhlejší nivní sedimenty se nacházejí podél významných toků mikroregionu Rusavy, Mojeny a Rymického potoka. Severovýchodní část území (části obcí Kostelec u H., Roštění, Pacetluky, Bořenovice, Prusinovice, Holešov a Přílepy) je pestřejší, tvořena terciérními marinními jílovci a pískovci, neogenními jíly (Kostelec u H., Roštění) či paleogenními pískovci (Přílepy). Z hlediska půdního typu převažují v nížinné části mikroregionu degradované černozemě na spraši, lužní černozemě na spraši a nivní glejové půdy. V okrajových částech mikroregionu se vyskytují hnědozemě na spraši a ilimerizované hnědozemě.

SO ORP Holešov spadá do dvou klimatických oblastí T2 a MT10. Malá část východního území se dále nachází i v klimatické oblasti MT7. Teplá klimatická oblast T2 se vyznačuje dlouhým a teplým létem, s velmi krátkým mírně teplým jarem a podzimem a krátkou mírnou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Mírně teplá klimatická oblast MT10 má dlouhé, teplé a mírně suché léto s velmi suchou, krátkou a mírně teplou zimou. Průměrný roční úhrn srážek v této oblasti se pohybuje mezi 600–800 mm, průměrné roční teploty jsou okolo 7–8,5° C.

Charakteristika klimatických oblastí

Charakteristika
MT7
MT10 T2
Počet letních dnů 20 - 30 40 - 50 50 - 60
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 140 - 160 140 - 160 160 - 170
Počet mrazových dnů 110 - 130 110 - 130 100 - 110
Počet ledových dnů 40 - 50 30 - 40 30 - 40
Průměrná teplota v lednu [°C] -3 - (-4) -2 - (-3) -2 - (-3)
Průměrná teplota v červenci [°C] 16 - 17 17 - 18 18 - 19
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 120 - 130 100 - 120 90 - 100
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 80 - 100 50 - 60 40 - 50