Uherské Hradiště

Charakteristika zájmového území

Správní obvod obce s rozšířenou působností Uherské Hradiště se rozkládá v jihozápadní části Zlínského kraje a jižní hranicí sousedí s Jihomoravským krajem. Na území se nachází 48 obcí (nejvíce v rámci kraje), z nichž města zaujímají nejvyšší počet v rámci správních obvodů kraje. Podíl městského obyvatelstva je 51,4 %. ORP sousedí na západě a severu se správním obvodem Kroměříž, na severu s Otrokovicemi, na severovýchodě až východě se správními obvody Zlín a Uherský Brod, na jihu sousedí s Veselím nad Moravou a na jihu až jihozápadě se správním obvodem Kyjov.

Na území ORP trvale žije 90 117 obyvatel: věková skupina 0 - 14 let zahrnuje 13 607 obyvatel, ve skupině 15 - 64 let se nachází 57 905 obyvatel a skupinu 65 a více let tvoří 18 605 obyvatel. (data dle ČSÚ k 31. 12. 2019) Hustota zalidnění je 174 obyvatel / km² a přesahuje celorepublikový průměr 136 obyvatel / km².

Katastrální území svazku obcí ORP Uherské Hradiště

Geomorfologické a geologické charakteristiky

Území ORP spadá do systému Alpsko-himalájského, do provincie Západní Karpaty. Oblast je dále rozdělena do dvou soustav: Vídeňskou pánev a Vnější Západní Karpaty.

Oblast Vídeňská pánev prochází středem území ORP kolem řeky Moravy, na severu začíná u Napajedel a táhne se jihozápadním směrem přes Babice, Huštěnovice a Kněžpole, Staré Město a Uherské Hradiště, Kostelany, Nedakonice až do Uherského Ostrohu. Území dále patří do podsoustavy Jihomoravská pánev a do celku Dolnomoravský Úval.

Zbytek území svazku obcí patří do Vnějších Západních Karpat a je dále děleno do dvou podsoustav. Východní část patří do podsoustavy Moravsko-slovenské Karpaty a do celku Vizovická vrchovina, západní část spadá do podsoustavy Středomoravské Karpaty, které se dělí do dvou celků (od východu do Kyjovské pahorkatiny a severozápadní část ORP patří do Chřibů).

Dolnomoravský úval je celek Jihomoravské pánve, sníženina na Jižní Moravě s plochou 960 km². Střední výška útvaru je 183,2 m se středním sklonem 1°. Povrch je rovinný až pahorkatinný na neogenních a kvartérních usazeninách. Osa je tvořená Dyjsko-moravskou nivou, která je lemována terasami a nížinnými pahorkatinami - Dyjsko-Moravskou a Valtickou. Nejvyšším bodem jsou Staré hory (301,8 m) v Úvalské pahorkatině. Útvar je velmi silně ovlivněn činností člověka, převládají zde pole, mokřady a slepá ramena řek.

Vizovická vrchovina tvoří severozápadní část Moravsko-slovenských Karpat. Členitá vrchovina s plochou 1 392 km² se středním výškou 337,7 m n. m. a středním sklonem lehce nad 5° je budovaná převážně zvrásněnými horninami račanské a bystrické jednotky magurského flyše. Georeliéf je erozně denudační, diferencovaný v závislosti na odolnosti hornin příkrovové struktury. Nacházejí se zde při okrajích vlivy mladé zlomové tektoniky. Díky intenzivní modelaci kvartérních sedimentů jsou vyvinutá povodí Dřevnice a Olšavy asymetrická.

Kyjovská pahorkatina se nachází v jihovýchodní části Středomoravských Karpat. Členitá pahorkatina má plochu 487 km², střední výšku 235,2 m a střední sklon 3,3°. Geologickým podkladem jsou převážně paleogenní jílovce a pískovce ždánické a račanské jednotky, panonské jíly, písky, místy se štěrky a spraše. Georeliéf je mírně zvlněný pahorkatinný a vrchovinný s plochými širokými rozvodními částmi terénu. Nejvyšším bodem je Babí lom (417,2 m n. m.) ve Věteřovské vrchovině. Na území ORP je minimálně zalesněná dubovými pařezinami a akátinami, hojně se nacházejí sady a pomístně vinice.

Celek Chřiby se rozkládá v severovýchodní části Středomoravských Karpat. Členitá vrchovina s plochou 330 km² má střední výšku 342,6 m a střední sklon 7°. V podloží se nacházejí paleogenní jílovce, pískovce a slepence převážně račanské jednotky magurského flyše. Nachází se zde množství skalních útvarů, rozvodní hřbety jsou většinou úzké, údolí jsou hluboká a pramení zde Kyjovka a Litava. Nejvyšším bodem je Brdo (584,7 m n. m.) v Chřibských hřbetech. Oblast je oblíbenou turistickou destinací. Oblast je na území ORP převážně zalesněná bukovými a smrkovými porosty, taktéž se zde nacházejí dubové pařeziny a borové porosty. Hojné jsou sady.

Doprava

Základem dopravní sítě na území ORP Uherské Hradiště jsou silnice I. třídy:

• silnice I/50 Brno – Uherské Hradiště – (Uherský Brod – státní hranice SR)
• silnice I/55 Olomouc – Hulín – Otrokovice – Staré Město – Uherský Ostroh –(Veselí nad Moravou)
• silnice I/71 Uherský Ostroh – (Velká nad Veličkou – Vrbovce, Slovensko)
• silnice I/54 (Slavkov u Brna – Kyjov – Veselí nad Moravou) – Boršice u Blatnice – (státní hranice SR)

Struktura půdního fondu

Na území ORP se primárně vyskytují půdní typy: hnědozem, fluvizem, kambizem, luvizem a černice. Hnědozemě se na území vyskytují nejvíce (zabírají oblast Vizovické a Kyjovské pahorkatiny), jedná se o půdy hluboké vznikající na spraších v rovinatém či mírně zvlněném území. Fluvizemě jsou půdy, které vznikají vrstevním naplavovaného materiálu v záplavových území vodních toků a zaujímají oblast celého Dolnomoravského úvalu a okolí Olšavy.

Na území Chřibů se nacházejí kambizemě a luvizemě. Kambizemě jsou půdy, které se vážou na výrazně členitý reliéf magmatických, metamorfických a zpevněných hornin. Mají velkou rozmanitost z hlediska trofismu, zrnitosti a skeletovitosti. Luvizemě jsou typické půdy listnatého lesa (dub, buk, habr, lípa), u kterých dochází ke smívání humusu z vrchní části půdy (ke vzniku výrazně vyběleného horizontu) do spodních vrstev.

V jihovýchodní části území se nacházejí černice, hlubokohumózní půdy ze sprašových hornin. Tyto půdy vznikají v černozemních oblastech v depresních polohách a jsou ovlivněny vyšší hladinou spodní vody.

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Využití pozemků v SO ORP Uherské Hradiště (data dle ČSÚ k 31. 12. 2019)

Celková rozloha svazku obcí je 51 787 ha. Největší podíl zaujímá zemědělská půda (58,8 %), což je více než celorepublikový průměr (53,3 %) a nejvíce se vyskytuje orná půda, jejíž zastoupení je přibližně o 7 % vyšší než na území celé republiky. Ve větší míře jsou zastoupeny trvalé travní porosty, avšak republikový průměr je vyšší (skoro 13 %) a zastoupení lesních pozemků je také nižší. Zbylé hodnoty jsou srovnatelné s průměrnými hodnotami na území ČR.

Základní údaje o obcích v SO ORP Uherské Hradiště (data dle ČSÚ k 31. 12. 2019)

Klimatické charakteristiky

Na území ORP je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981 - 2010) asi na 70 % území 9,1 - 10°C a ve výše položených oblastech je teplota vzduchu 8,1 - 9°C. Průměrný roční srážkový úhrn se pohybuje mezi 400 - 700 mm, přičemž srážek ubývá směrem k jihozápadu.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá území ORP do tří klimatických oblastí: T4, T2 a MT11.

Teplá klimatická oblast T4 se rozkládá na území Dolnomoravského úvalu. Jaro je velmi krátké a teplé, léto je velmi dlouhé, velmi suché a velmi teplé. Podzim je velmi krátký a teplý, zima je velmi krátká, teplá, suchá až velmi suchá.

Teplá klimatická oblast T2 se nachází na východě území (Vizovická pahorkatina) a západně od oblasti T4 (ztotožňuje se s Kyjovskou pahorkatinou na území ORP). Jaro je poměrně krátké, teplé až mírně teplé, léto je teplé, dlouhé a suché. Podzim je poměrně krátký, teplý až mírně teplý a zima je krátká, suchá až velmi suchá.

Mírně teplá klimatická oblast MT11 zasahuje na území ze západu a ztotožňuje se s vrchovinou Chřiby. Jaro je mírně teplé a krátké, léto je dlouhé, teplé a suché, podzim je mírně teplý a krátký. Zima je mírně teplá, velmi suchá a krátká s krátkým trváním sněhové pokrývky.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí T2, T4 a MT11