Charakteristika zájmového území

Obec Rozstání se nachází v Pardubickém kraji, ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Moravská Třebová. Je dlouhá zhruba 2 km a leží u hlavní silnice Jevíčko – Moravská Třebová. K 1. 1. 2019 v obci žije 240 obyvatel, z toho 113 mužů a 127 žen. Velikost katastrálního území činí 740 ha.

Většina zastavěného území leží pod vrchem Horka a vrchem Liška. Zástavba se soustředí podél vodního toku Malíkovský potok, přičemž většina leží ve střední části katastru. Zastavěné území má charakter převážně rodinných domů se zahradami a statků, v jižní části je doplněné o malý zemědělský komplex. V západní části katastru se rozkládá menší izolovaná zastavěná plocha využívaná především k rekreaci. Průmyslové a výrobní haly se v obci nenacházejí.

Katastr obce nespadá do žádného maloplošného ani velkoplošného zvláště chráněného území. Rovněž sem nezasahuje žádná ptačí oblast ani evropsky významná lokalita.

Katastrální území obce Rozstání

Katastrální území obce Rozstání

 

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Z geomorfologického hlediska se obec nachází v systému Hercynském, provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické, oblasti Orlické, celku Podorlická pahorkatina, podcelku Moravskotřebovská pahorkatina. Východní část katastru pak leží v okrsku Lanškrounská kotlina - Lanškrounskou kotlinu tvoří sníženina, tzv. kyšperská synklinála, vyplněná druhohorními sedimenty, zčásti překrytými třetihorními říčními a mořskými usazeninami. Ty se vyskytují na mnoha místech severně od Lanškrouna v podobě pískových, jílových a štěrkových nánosů. Členitější západní část  obce pak náleží do okrsku Trnávecká vrchovina - nevyšším vrcholem Trnávecké vrchoviny je kopec Hušák. Ten je geologicky tvořený mírovskými slepenci, které vznikly na pomezí devonu a karbonu. Slepence často obsahují velké valouny, naplavené prudce tekoucí vodou, které byly později spojeny jemnozrnným tmelem. Celý povrch Trnávecké vrchoviny je silně rozčleněný erozí. Má kernou stavbu a výchozy odolnějších hornin z něj vystupují jako tzv. suky. Tektonicky podmíněné sníženiny mezi nimi jsou vyplněny neogenními mořskými usazeninami.
Většina zastavěného území obce se pohybuje v nadmořské výšce kolem 350 m n. m. Nejvyšší bod na katastru je Horka s nadmořskou výškou 499 m n. m.


Struktura půdního fondu

Horní část intravilánu obce je tvořená půdním typem luvizem. Konkrétně se jedná o subtyp luvizem modální - ze středně těžkých substrátů. Původním společenstvem na těchto půdách byl listnatý les (dub, buk, habr, lípa). Nadložní humus je representován hlavně moderem. Pod ním leží pouze několik centimetrů mocný horizont Ah. Ornice zemědělských půd vznikla z uvedených horizontů a ze svrchní části albického horizontu. Proto je světlá, s velkou náchylností k erozi.
Půda v dolní části intravilánu je ovlivněna vodním režimem Třebůvky a Malíkovského potoka a je tvořena půdním typem fluvizem. Konkrétně se jedná o subtyp fluvizem oglejenou - půdy se středně výrazně redoximorfními znaky vyskytující se již ve svrchní části profilu do 0,6 m. Vytvářejí se v nivách řek a potoků z povodňových sedimentů.
Zalesněné části katastrálního území obce Rozstání jsou tvořené půdním typem kambizem. Konkrétně se jedná o varietu kambizem mesobazická - kambizem je nejrozšířenější půdní typ na území České republiky. Dříve byl nazýván hnědou (lesní) půdou. Je vázána na silně členité reliéfy. Nachází se ve svažitých podmínkách v hlavních souvrstvích svahovin magmatitů a metamorfitů a zpevněných sedimentárních hornin. Mateční horniny jsou většinou nekarbonátové, skeletnaté, a proto je v půdní hmotě dostatek materiálu, který poměrně lehko podléhá zvětrávání, čímž se neustále uvolňují živiny, železo a jiné látky.

Celková rozloha řešeného území činí 740,3 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území obce vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že je území obce tvořeno především zemědělskou půdou (67,6 %). Zemědělská půda je tvořena ornou půdou (390,8 ha), trvalými travními porosty (90,8 ha), zahradami a ovocnými sady (18,1 ha). Zbytek plochy území tvoří zejména ostatní plocha (39,6 ha) a zastavěné plochy a nádvoří (5,1 ha). Vodní plochy se rozkládají pouze na 1,8 ha.

Využití pozemků v obci Rozstání (dle ČSÚ k 1. 1. 2019)

Druh pozemku Plocha Zastoupení
Orná půda 390.8 ha 52.8 %
Chmelnice 0 ha 0 %
Vinice 0 ha 0 %
Zahrady 15.4 ha 2.1 %
Sady 2.7 ha 0.4 %
Trvalé travní porosty 90.8 ha 12.3 %
Lesní půda 194.1 ha 26.2 %
Vodní plochy 1.8 ha 0.2 %
Zastavěné plochy 5.1 ha 0.7 %
Ostatní plochy 39.6 ha 5.3 %
Celková výměra k.ú. 740.3 ha 100 %

 

Klimatické charakteristiky

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá obec Rozstání do mírně teplé podoblasti MT7 a MT9. Průměrná roční teplota v této oblasti se pohybuje kolem 7–8 °C,  průměrný roční úhrn srážek se pohybuje kolem 600–700 mm.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí MT7 a MT9

Charakteristika MT7 MT9
Počet letních dnů 30 - 40 40 - 50
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 140 - 160 140 - 160
Počet mrazových dnů 110 - 130 110 - 130
Počet ledových dnů 40 - 50 30 - 40
Průměrná teplota v lednu [°C] -2 - (-3) -3 - (-4)
Průměrná teplota v červenci [°C] 16 - 17 17 - 18
Průměrná teplota v dubnu [°C] 6 - 7 6 - 7
Průměrná teplota v říjnu [°C] 7 - 8 7 - 8
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 100 - 120 100 - 120
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] 400 - 450 400 - 450
Srážkový úhrn v zimním období [mm] 250 - 300 250 - 300
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60 - 80 60 - 80
Počet zamračených dnů 120 - 150 120 - 150
Počet jasných dnů 40 - 50 40 - 50