Štítina

Charakteristika zájmového území

Obec Štítina se nachází v Moravskoslezském kraji ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Opava, od jejíhož centra je vzdálena ca 9 km směrem na východojihovýchod. Dalším významným sídlem v sousedství obce je město Kravaře, od jehož centra je Štítina vzdálena ca 3 km směrem na jih. Obcí prochází vlakové spojení mezi městy Opava a Ostrava, vlakové nádraží však v obci není umístěno. Obcí jsou dále vedeny silnice 2. třídy č. 467 a 3. třídy č. 4673. Ve vzdálenosti ca 1 km od obce vede silnice 1. třídy č. 11. V rámci služeb se v obci nachází pobočka České pošty, s.p., obecní knihovna, základní a mateřská škola a zdravotní středisko (praktický a dětský lékař). V obci je aktivní sbor dobrovolných hasičů. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1282. K 1. 1. 2020 v obci žilo 1 245 obyvatel.

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Území obce Štítina náleží do Hercynského systému, provincie Středoevropské nížiny, subprovincie Středopolské nížiny, oblasti Slezská nížina, celku Opavská pahorkatina, podcelku Poopavská nížina a dvou okrsků: Komárovská nížina a Opavsko-moravická niva. Část obce od Mlýnského náhonu dále k severu náleží pod okrsek Opavsko-moravická niva, zatímco většina intravilánu a jižní část obce jsou součástí okrsku Komárovská nížina.

Opavsko-moravická niva je téměř 2 km široká údolní niva s volnými meandry řeky Opavy. Vytvořila se na mladopleistocénních a holocenních sedimentech.

Komárovská nížina je rovina až plochá pahorkatina na pleistocenních fluviálních, eolických, svahových a ledovcových sedimentech. Povrch je rovinný, tvořený říčními terasami, úpatními haldami a sprašovými rovinami.

Terén obce Štítina je rovinatý, nadmořská výška obce se pohybuje v rozmezí 230 až 250 m, převýšení tedy činí pouhých 20 m.

Území obce Štítina je z geologického hlediska tvořeno v severní části a podél vodního toku Sedlinka nezpevněným nivním (fluviálním neboli říčním) sedimentem, na který v úzkém pásu ve střední části obce navazuje písek a štěrk. Jižní, nejvýše položená část obce, je pokryta sprašovou hlínou, která je eolického původu. Malá část území na východě obce je pokryta deluviofluviálním nezpevněným smíšeným sedimentem, který byl vytvořen opakovanými splachy z výše položených částí svahů. Všechny tyto horniny jsou součástí svrchního kvartérního (čtvrtohorního) horninového pokryvu a jejich prostorové uspořádání je dostupné v podobě Geovědní mapy 1 : 50 000 vytvořené Českou geologickou službou.

Struktura půdního fondu

Na území obce Štítina se nacházejí čtyři půdní typy. Na severním okraji intravilánu, v severovýchodní části obce a podél vodního toku Sedlinka se vyskytuje glej fluvický. V neobydlené severozápadní části obce se vyskytuje fluvizem glejová. V jižní, jihozápadní, západní a částečně i ve střední části obce dominuje luvizem oglejená. V severovýchodní a částečně ve střední části intravilánu se v úzkém pásu mezi glejí a luvizemí vyskytuje luvizem arenická. Podrobnosti o uvedených půdních typech uvádí Taxonomický klasifikační systém půd ČR.
Detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha řešeného území činí 305,7 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území obce vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že dominantní zastoupení na rozloze obce má orná půda (dvě třetiny území), zatímco například lesní celky a sady dohromady zabírají pouze 1 % rozlohy. Další druhy pozemků mají také většinou velmi nízký podíl na rozloze obce - v řádku jednotek procent, výjimkou jsou ostatní plochy, které zaujímají přes 10 % rozlohy. Prostorové uspořádání využití půdy v obci zobrazuje mapa pod tabulkou.

Využití pozemků v obci Štítina (dle ČSÚ k 31. 12. 2019)

Katastrální území obce Štítina na základní mapě

Klimatické charakteristiky

Na území obce Štítina je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 8,1 - 10 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 601 - 650 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá jižní část území obce do mírně teplé podoblasti MT9, severní část obce pak do mírně teplé podoblasti MT10.

Mírně teplá podoblast MT9 se vyznačuje dlouhým, teplým, suchým až mírně suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, normálně dlouhou, mírnou až mírně chladnou, suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky.

Mírně teplá podoblast MT10 se vyznačuje dlouhým, teplým, mírně suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátkou, mírně teplou a velmi suchou zimou, s krátkým trváním sněhové pokrývky.

Charakteristika vybraných klimatických podoblastí MT9 a MT10