Odtokové poměry
Vodní tok Haná má na území obce Topolany oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 18.481 - 35.278, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Jihomoravského kraje a nabývá platnosti od 22. 3. 2010 (č. j. JMK 142924/2009). »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Haná. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze předpokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Místa omezující odtokové poměry na území obce Topolany
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Na území obce Topolany bylo stanoveno jedno místo, které je ohroženo přívalovou povodní - jižní část obce, která je ohrožena vodou přitékající z přilehlých polí. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Topolany
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Topolany metodou kritických bodů
Na území obce Topolany byl stanoven jeden kritický bod.
Charakteristika kritických bodů na území obce Topolany
Kritický bod | Průměrný sklon | Podíl orné půdy | Plocha povodí kritického bodu |
41 207 726 | 8,184 % | 88,820 % | 171,340 ha |
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s minimální přispívající plochou povodí 5 ha. Tyto odtokové linie mohou být kritické v případě přívalové srážky na území obce Topolany.
Kritické linie ve studovaném území
Přívalová povodeň z polních tratí jižně od obce Topolany je regulována protipovodňovými opatřeními a to: suchou retenční nádrží Topolany I a II. a odkloněním Topolanského potoka mimo intravilán obce.
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Topolany mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Topolany
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území obce Topolany se z vodních děl vyskytuje suchá retenční nádrž Topolany I na Lukovém potoce a suchá retenční nádrž Topolany II. Mimo katastr obce Topolany se nachází VD Opatovice, které by mohlo v případě zvláštní povodně ohrozit obec.
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Topolany
Protipovodňová opatření »
Prodloužením Topolanského potoka do polní tratě Díly pod hájkem bylo sníženo riziko přívalových povodní z polí jihovýchodně od intravilánu obce, které v minulosti dvakrát postihly obec.
Ke zpomalení splachu z polní tratě Žleby slouží malá suchá retenční nádrž Topolany II na bezejmenném potoce jižně od intravilánu obce nad dálnicí D1.
Ke snížení povodňové vlny, přicházející z polí jižně od intravilánu obce, byla v roce 2003 na Lukovém potoce vybudována suchá retenční nádrž Topolany I, umístěna jižně od intravilánu obce, přibližně na staničení 1,41 km od vyústění do Hané. Jedná se o vodní dílo IV. kategorie z hlediska TBD. Objem poldru je 21 007 m3. Hráz byla zvolena jako hutněná zemní homogení hráz, vedená napříč údolím Lukového potoka. Jako výpustné zařízení byla zvolena železobetonová propust s průměrem 1 m. Jako bezpečnostní zařízení slouží bezpečnostní přeliv o šířce 10,7 m a hloubce 0,8 m v levé části hráze. Pro 100 letou povodeň byl stanoven průtok Q = 6,5 m3.s-1 a objem povodňové vlny na 94 000 m3 ⇨ realizovaná protipovodňová opatření dokáží v čase povodně významně zploštit povodňovou vlnu, a to těsně pod hranicí stoleté povodně.
Protipovodňová opatření na území obce Topolany
Vyznačení suché retenční nádrže Topolany I na Lukovém potoku