Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Nejvýznamněji byla obec Voděrady zasažena povodněmi v roce 2005. K povodni došlo v důsledku silných přívalových dešťů, které následně způsobily splachy z polí. Obyvatelé nebyli na tuto událost připraveni a včas varováni a voda ze severozápadních svahů a polí se tak dále rozlila na přilehlé pozemky. Účinek přívalových dešťů a splachů z polí byl ovlivněn nedostatečnou absorpční schopností zemědělské půdy. Zaplavené byly nemovitosti občanů, především sklepy a garáže, ale také obytné prostory domů. Nánosy bláta poškodily pozemky ve vlastnictví občanů, především zahrady a pole. Zaneseny byly i místní komunikace. V obci zasahovali dobrovolní hasiči, nejen z Voděrad, ale i z okolních obcí Sebranice, Drnovice, Skalice nad Svitavou, a také hasičské záchranné sbory z Boskovic a Kunštátu. Následky povodní byly odstraňovány dobrovolníky celý týden. Protože se jednalo o soukromé objekty, celková výše škod nebyla vyčíslena ».
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Voděrady, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
Písemný záznam o povodni ve Voděradech 1:
Pátek 12. 9. 2005 se stal pro naši obec černým pátkem. Podle meteorologů měly přijít přívalové deště. Ve večerních hodinách začalo pršet a déšť stále sílil. Najednou přišly první zprávy, že rodinný domek pana Řezníčka je pod vodou. Panu Řezníčkovi se na poslední chvilku podařilo vytáhnout manželku a dvě děti z domu oknem. Během pár vteřin měli v domě 1 m vody. Na místě zasahovali naši dobrovolní hasiči, ale přijeli i dobrovolní hasiči ze Sebranic, Drnovic a Skalice a profesionálové z Kunštátu a Boskovic. Kromě Řezníčků nikdo z občanů nehlásil zaplavení obytných prostor, ale voda a bahno se dostalo některým občanům do sklepů, kotelen a hlavně na zahrádky v dolní části obce. Až ráno ukázalo, jak byla situace vážná a všudy přítomné bahno, které zaplavilo celou obec připomínalo dramatickou situaci. Celý týden pomáhali dobrovolníci odstraňovat následky přívalového deště. Ani pamětníci si nevzpomínají, že by někdy byla obec takto zasažena "velkou vodou". Hlavní problém spočíval v tom, že na západní části obce jsou pole, která byla oseta řepkou a následně uválena. Voda tam vytvořila jezera, která se posléze přelila a všechna voda se valila dolů do obce. Ihned po povodni byla vyhlášena povodňová sbírka na pomoc postiženým. Dne 23. 9. 2005 starosta svolal mimořádné zasedání obecního zastupitelstva. Hlavním bodem bylo rozdělení finanční částky z povodňové sbírky.
Písemný záznam o povodni ve Voděradech 2:
Nejenom události veselé nebo radostně očekávané patří ke koloritu všedního života. K těm z opačného soudku, bez kterých bychom se jinak raději určitě obešli, patřila letošní poslední letní bouřka a s ní spojená průtrž mračen. V jejím důsledku se naší obcí přehnala záplavová vlna, kterou ani nejstarší historické prameny nepamatují. Tímto smutným okamžikem se staly večerní hodiny 12. září. Obrovský lokální spad vody způsobil splavení zejména obrovského množství čerstvě oseté orné půdy z výše položených polí a dalších nečistot cestou pobraných. Největší masa vody se prohnala prostorem mezi "Starými a Novými poustky". Ve spodní části své cesty napáchala nevýraznější škodu na čerstvě zrekonstruovaném rodinném domku manželů Řezníčkových, který zaplavila do výše více jak půlmetrové. V závěrečné fázi pak protekla celou návsí a spodním koncem obce, kde za sebou zanechala nánosy bahna a několik zaplavených dvorků, zahrádek a sklepů. Druhá menší vlna si pak našla svoji cestu kolem kulturního domu, horní autobusové čekárny a dále pokračovala směrem komunikace v "Aleji". Cestou neopomněla "navštívit" opět několik přilehlých dvorků, zahrad a sklepů. Za přispění několika požárních jednotek včetně místních dobrovolných hasičů se většinu vody podařilo odčerpat ještě ve večerních hodinách téhož dne. Ovšem zdaleka nejhorší pohled se naskytl teprve následující den ráno, kdy zůstalo již "jen" všudy přítomné bahno a spousta nečistot jako sláma, dřevo či kamení. Díky převážně dobrovolné pomoci zhruba dvou desítek místních občanů (včetně členů místního hasičského sboru) se drtivou většinu napáchaných škod podařilo uklidit do večera. Následující den pak již byly odvezeny poslední zbytky a hasiči dočistili místní komunikace.
Písemný záznam o povodni ve Voděradech 3:
Přívalový déšť zaplavoval sklepy, rodině ve Voděradech zatopil i dům
Voděrady - Silný déšť, který se minulé pondělí večer spustil i nad naším regionem, způsobil starosti majitelům některých nemovitostí a přidělal práci hasičům. "Hasiči zasahovali ve Voděradech, Svitávce, Kuničkách, Šebrově, zejména odčerpávali vodu ze zaplavených sklepů. V Blansku na potoce uvolňovali koryto a vpusti, zaplavená byla i výtahová šachta," vyjmenoval operační důstojník Hasičského záchranného sboru v Blansku Darek Sejbal.
Lidé se museli většinou vypořádat s vodou ve sklepích, případně měli zaplavené zahrádky, Řezníčkovi z Voděrad ovšem dopadli podstatně hůř. Voda valící se z polí jim totiž až do výše jednoho metru zaplavila rodinný dům. Rodina s dvěma malými dětmi si zažila i dramatické chvíle. "Díval jsem se, jak prší a vidím, jak pod bránou teče voda. Během asi čtyřiceti vteřin zde začala téct řeka, tak jsem chtěl odjet osobním autem, jemuž voda dosahovala do půli kol. Sedl jsem do auta a než jsem do něj zastrčil klíčky, seděl jsem najednou po ramena ve vodě. Potopenou nemělo jen střechu," popsal nezáviděníhodné okamžiky Ladislav Řezníček. Rychle zavolal na manželku, aby odvedla děti, ale to už voda dosahovala až pod okna domu. "Museli jsme je vytáhnout oknem," řekl o dva dny později s ulehčením otec dvouleté a měsíční holčičky. Podle ženy, která v jejich domě bydlela osmdesát let, zde prý přitom voda nikdy nebyla.
Voda se Řezníčkovým dostala do obytných prostor a do garáže, kde zaplavila kotel a různé elektrické nářadí. Zničené mají plovoucí podlahy, koberce, namočený byl i nábytek a sedací souprava, auto je nepojízdné. "Uplaval mně i mobil a boty, pro hasiče jsem běžel do hospody bosý. Před vodou se žádné věci zachránit nedají, je to úplná bezmoc," říká dnes už klidně muž. I když v obytných prostorách naplno běží vysoušeče, bude dům, který je teprve tři roky po rekonstrukci, vysychat nejméně měsíc. Rodina zatím bydlí u rodičů v Drnovicích.
Po odčerpání vody s odklízením všudypřítomného bláta pomáhalo Řezníčkových dvacet lidí, takže již o dva dny později to v domě a před ním vypadalo o poznání lépe. "Ovšem sousedka odnaproti, která sem jezdí z Brna na víkendy, na nás podala udání za neoprávněné zaštěrkování prostranství před domem. Podle územního plánu zde totiž má být zeleň. Přijeli ze stavebního úřadu a řekli, že je to v pořádku," kroutí hlavou pan Ladislav.
Starosta Voděrad Miroslav Opluštil je hlavně rád, že se nikomu nic nestalo. "Kromě domu Řezníčkových, kde byla situace nejhorší, bylo zaplaveno ještě asi pět sklepů a zahrádky, měli jsme značně znečištěné komunikace. Voda přišla ze severozápadu, kde jsou pole oseta řepkou, jsou uválená, takže se nevsakovala. Kanalizace se ucpala blátem a slámou z polí a nestačila to brát," popsal starosta. Ze znečištěných prostranství bylo na místní skládku interního odpadu odvezeno deset Tater a deset traktorových vleček bláta. "Kdyby pole nebylo tak uválené, byly by škody určitě menší. Ideální by bylo pole nad obcí zatravnit. Budeme to řešit s vedením zemědělského družstva," řekl dále Miroslav Opluštil. Ten plánuje, že pro nejvíce postiženou rodinu se v obci uskuteční sbírka a po dohodě se zastupitelstvem poskytne finanční pomoc i sama obec. "Mají malé děti a přišli o hodně. Jménem obce bych chtěl poděkovat za pomoc při likvidaci následků povodně dobrovolným hasičům z Drnovic, Sebranic, Skalice, Voděrad, profesionálním hasičům z Boskovic a Kunštátu a za zapůjčením odklízecí techniky Zemědělskému družstvu Sebranice, firmě Best Kunštát a Danu Tenorovi z Drnovic," vzkázal starosta.