Odtokové poměry
Vodní tok Ohře má na území města Žatec oficiálně stanovené záplavové území v úseku ř. km 32.3 - 97.1, které bylo vyhlášené Okresním úřadem Louny a nabývá platnosti od 8. 1. 2001 (č. j. ŽP-6299/00-231/1-Cr). V území byla vyhlášena Okresním úřadem Louny aktivní zóna ZÚ, která nabývá platnosti dnem 21. 6. 2002 (č. j. ŽP-2779/02-231/1-Cr). »
Vodní tok Blšanka má na území města Žatec oficiálně stanovené záplavové území v úseku ř. km 0.0 - 12.0, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Ústeckého kraje a nabývá platnosti od 9. 4. 2013 (č. j. 257/ZPZ/2013/Blšanka2013/Ko). »
Vodní tok Liboc má na území města Žatec oficiálně stanovené záplavové území v úseku ř. km 0.0 - 9.66, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Ústeckého kraje a nabývá platnosti od 8. 4. 2013 (č. j. 256/ZPZ/2013/Liboc2013/Ko). »
Na území města Žatec lze předpokládat především přirozenou povodeň z déletrvajících regionálních srážek, kdy je povodí přesycené, případně zimní a jarní povodeň při tání sněhové pokrývky. Rizikové jsou i drobné vodní toky, kde může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Místa omezující odtokové poměry na území města Žatec
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
V místní části Radíčeves v minulosti došlo k přívalové povodni z okolních zemědělských pozemků. Lolálně nelze vyloučit ohrožení i dalších částí města.
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Žatec
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Žatec mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem jezovým zdržím, mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území města Žatec
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
- Vodní nádrž Nechranice (tok Ohře) se nachází v ř. km 105 nad městem Žatec. Vlastníkem a provozovatelem je Povodí Ohře, státní podnik. Vliv vodního díla Nechranice na snížení povodňových průtoků je významný, vodní dílo sníží svým retenčním účinkem kulminační průtok 100leté povodňové vlny z hodnoty 753 m3/s na 462 m3/s. Hladina v nádrži přitom dosáhne kóty 271,90 m n. m. Vodní dílo zajistí před překročením neškodného odtoku 200 m3/s, v závislosti na objemu povodňové vlny a na úrovni počáteční hladiny v nádrži, 5letou až 10letou ochranu území pod nádrží. »
- Jez ř. km 92,25. Jez je vybaven pohyblivým poklopem, pravobřežní MVE, jezovou propustí a rybím přechodem. Správcem jezu je Povodí Ohře, státní podnik, MVE - RenoEnergie a.s.
- Jez ř. km 91,50. pevný jez s jezovou propustí a rybím přechodem. Správcem jezu je Povodí Ohře, státní podnik.
Seznam významných vodních nádrží ovlivňujících odtokové poměry na území města Žatec