Přirozená povodeň ovlivněná mimořádnými příčinami
Přirozená povodeň ovlivněná mimořádnými příčinami může být způsobena jevy:
- sesuvem půdy
- ucpáním průtočných profilů propustků a mostů »
- nahromaděním naplavenin v kritických místech
- ledovými jevy
- jinými jevy
Odtokové poměry vodních toků na území města
(převzato z Povodňového plánu města Benešov nad Ploučnicí, 2011, Ing. Richard Kulík)
Odtokové poměry Ploučnice při povodni v roce 2009 byly ovlivněny srážkami v povodí přítoků Ploučnice, které samy o sobě způsobily povodeň na Ploučnici, která měla v té době pouze průměrný průtok. Trasa Ploučnice v katastru města Benešov nad Ploučnicí se nachází v oblasti většího spádu, odtok se urychluje a nedochází zde k větším rozlivům a zpomalování odtoku, jako na výše položeném území pod Českou Lípou. Řeka zde meandruje a zatápí rozsáhlá území přírodního charakteru. Tím se průtok brzdí a snižuje se odtok, kulminace je opožděná a povodňová vlna se transformuje. Zatímco v roce 2010 v České Lípě dosahoval průtok hodnot přes Q100, v Benešově byl jen kolem Q50.
Odtokové poměry Bystré jsou dány charakteristikou povodí, která má vzhledem ke značnému spádu bystřinný charakter a při extrémních srážkách dojde k rychlému vzestupu, unášení splavenin a silné erozní činnosti vymíláním koryta. Častou příčinou vybřežení vody z koryta jsou nekapacitní mosty, lávky a propustky, které vzdouvají vodu a zanášejí se rychle plovoucími předměty. Ohroženy povodněmi jsou obce na toku nad Benešovem nad Ploučnicí, kde v blízkosti zástavby a částečně podél souběžné komunikace je koryto Bystré upravené, jinak je přírodního charakteru. Kapacita koryta je proměnlivá, v přírodních úsecích bez úpravy dochází k častým rozlivům, v upravené trati je poddimenzované. Nástup, průběh a odchod povodňové vlny je velmi rychlý. Kapacita koryta Bystré v Benešově nad Ploučnicí je maximálně Q100 (tj. cca 27 m3/s). Pro srovnání, kulminační průtok při povodni v červenci 2009 dosahoval 118 m3/s.
Fojtovický potok má bystřinný charakter ve své horní a střední trati, koryto je v zastavěné části částečně upravené kamennými zdmi různého stáří a různé kvality provedení. Jeho průběh byl upravován v minulosti různým způsobem: dřevěné stabilizační stupně, štěrková přepážka před vyústěním, zdi na sucho, na maltu, nové dílčí úpravy havarovaných úseků balvanitým záhozem. Charakteristická je velká vymílací rychlost a odnos štěrkových a balvanitých nánosů, denudace podloží a změny trasy po povodních. S ohledem na úzké údolí, silnici a zástavbu je koryto většinou poddimenzované a díky překážkám (lávky, mostky) vybřežuje větší průtok mimo koryto. Poslední extrémní povodeň způsobila značné škody i v dolní části katastru Benešov nad Ploučnicí, kde po zanesení koryta na začátku Benešova nad Ploučnicí došlo k oddělení části průtoku (cca 8 m3/s dle Klímy) přibližně v ř. km 0,470 pod domem č. p. 103. Voda zaplavila trať ČD, nádraží a přilehlou zástavbu v ulicích Českolipská a Nádražní a vrátila se do koryta Ploučnice až přes hřiště a silnici Děčín - Česká Lípa. Při kulminaci v srpnu 2010 dosahoval maximální průtok 43 m3/s, což představuje zhruba 1,3 násobek průtoku při Q100.
Ovesenský potok je poměrně krátký neupravený potok s několika přítoky, který má bystřinný charakter, s ohledem na velký spád území, se značnou vymílací schopností. Ve spodní části toku dochází k ukládání splavenin a zanášení koryta. Zátopové území není určeno, k zatápění docházelo vlivem neudržovaného zaneseného koryta.
Povodňovou situaci mohou při svém ucpání výrazně ovlivnit všechny mostky a propustky na vodních tocích na území města. Nebezpečné ledové jevy se mohou vyskytnout na všech jezových zdržích, nekapacitních mostních profilech, mostech se středními pilíři a lávkách. Více viz Odtokové poměry.
