Odtokové poměry
Řeka Svitava má na území obce Bílovice nad Svitavou oficiálně vymezeno záplavové území, které bylo stanoveno KÚ Jihomoravského kraje v lednu 2004 v úseku mezi ř. km 0,000 až ř. km 64,313 (č.j. JMK 30644/2003 OŽPZ - Hm). Záplavové území bylo stanoveno pro Q5, Q20 a Q100. V roce 2014 pak bylo nově stanoveno záplavové území pro Q100 mezi ř. km 11,000 - 68,369 včetně aktivní zóny Krajským úřadem Jihomoravského kraje, Odborem životního prostředí (č.j. JMK 36121/2014). V roce 2016 došlo k novému stanovení záplavového území pro Q100 včetně aktivní zóny mezi ř. km 18,497 - 18,823 KÚ Jihomoravského kraje, Odborem životního prostředí (č.j. 24705/2016). »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. » Mezi ohrožená místa patří především intravilán obce, který je ohrožován povodněmi z řeky Svitavy. Části obce jsou ohrožovány také přívalovými povodněmi z povodí přítoků řeky Svitavy. Podrobný popis ohrožených objektů a míst na toku Svitavy se nachází v přiloženém souboru.
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Odtokové poměry Svitavy se v posledních letech spíše zhoršovaly. Šlo především o problematický úsek toku nad pevným jezem u mlýna, za který se zachytávalo spláví. Dalším problémovým místem byl úsek toku od Bílovického mlýna po železniční přejezd pod nádražím ČD. Ke zlepšení odtokových poměrů výrazně přispěla rekonstrukce jezu a silničního mostu u Sokolovny. Odtokové poměry obou drobných toků (Časnýř a Melatín) jsou v současnosti negativně ovlivňovány činností obyvatel v zastavěných částech obce (nekapacitní lávky a mostky, příčné oplocování toků, skladování různých materiálů v těsné blízkosti toků, atd.). »
Kritická místa pro průnik vody do území obce za železniční tratí
Pro stanovení kritických kót hladiny v místech možného vniknutí vody do středu obce (tři železniční podjezdy) bylo provedeno výškové geodetické zaměření ve vztahu na průtoky a výšky hladiny v toku na vodočtu limnigrafické stanice u Sokolovny (povodňový hlásný profil kategorie A).1. železniční podjezd u Obecní hospody – počátek zatápění při kótě 221,74 m n. m. (průtok Q = cca 80 m3/s), tzn. cca 350 cm na vodočtu limnigrafické stanice (III. SPA)
2. železniční podjezd u bývalé kovárny – nebezpečí vybřežení v místě konce regulační úpravy toku při kótě 222,15 m n. m. (průtok Q = cca 105 – 110 m3/s), tzn. 420 – 430 cm na vodočtu limnigrafické stanice.(III. SPA)
3. železniční podjezd u nádraží ČD – počátek zatápění při kótě 221,45 m n. m. (průtok Q = cca 92 m3/s), tzn. cca 380 cm na vodočtu limnigrafické stanice (III. SPA)
Místa omezující odtokové poměry na území obce Bílovice nad Svitavou
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Přívalová povodeň hrozí na všech menších tocích na území obce Bílovice nad Svitavou - jedná se hlavně o Melatín, Časnýř a Kuní potok.
Při přívalových srážkách může dojít také ke splachům z pole v lokalitě Dolice na domy na ulici Za Nádražím a poté k vysokému plošnému odtoku vody v lokalitě Mladova. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Bílovice nad Svitavou
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »
Zhodnocení vzniku přívalových povodní v obci Bílovice nad Svitavou metodou kritických bodů
Charakteristika kritických bodů na území obce Bílovice nad Svitavou
| Kritický bod | Průměrný sklon | Podíl orné půdy | Plocha povodí kritického bodu |
| 41 504 416 |
19,798 % | 2,785 % | 582,23 ha |
| 41 504 426 | 21,881 % | 0 % | 270,31 ha |
Model drah soustředěného odtoku
Území obce Bílovice nad Svitavou je na několika místech ohrožováno povrchovým odtokem vod při prudkých deštích. Následující obrázky ukazují výstup z modelu drah soustředěného odtoku - vytvořeného na datech Digitálního modelu reliéfu 5. generace za pomocí Flow accumulation model v prostředí GRASS GIS. Z obrázků lze identifikovat potenciální lokality vzniku přívalových povodní. Model však nezohledňuje vsak vod do podloží a případná podzemní odvodňovací zařízení (kanalizace, meliorace, apod.), které nedokáže laserové skenování zachytit. Čím tmavší modrá, tím větší objem vody stéká do daného místa (neznamená to však nutně povodeň).
Dráhy soustředěného povrchového odtoku v severní části intravilánu obce Bílovice nad Svitavou
Dráhy soustředěného povrchového odtoku v jižní části intravilánu obce Bílovice nad Svitavou
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Bílovice nad Svitavou. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Bílovice nad Svitavou
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného ČHMÚ, patří celý tok Svitavy na území obce mezi místa s častým výskytem ledových jevů. Před rekonstrukcí pevného jezu byla největší možnost tvorby ledových bariér v prostoru pevného jezu u Bílovického mlýna a stále přetrvávající možnost tvorby ledových ker v profilu železničního přejezdu pod nádražím ČD Bílovice nad Svitavou. Proto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta vodotečí. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může tok vybřežovat i při malých průtocích. »
Místa výskytu ledových jevů na území obce Bílovice nad Svitavou
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území obce se na vodních tocích nenachází žádné významné vodní dílo. Dříve odtokové poměry ovlivňoval pevný jez u Bílovického mlýna, které se však zlepšily po jeho rekonstrukci. Na Melatíně se nachází soustava přehrážek, které mají částečně retenční význam. Na Kuním potoce se nachází menší záchytná nádrž o malém objemu.
Výše v povodí řeky Svitavy se nacházejí dvě významné vodní nádrže - vodní dílo Letovice na toku Křetínka a vodní dílo Boskovice na toku Bělá. Žádná z těchto nádrží však vzhledem ke svému účelu a malému retenčnímu objemu není schopná zásadním způsobem ovlivnit průběh povodní na řece Svitavě. Tyto nádrže mohou spíš negativně ovlivnit povodňovou situaci při jejich poruše.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O VODNÍCH DÍLECH
Vodní dílo Boskovice
VD Boskovice - Bělá, ř. km 7,40 »
Provozovatel: Povodí Moravy, s. p.
Kategorie VD (dle vyhlášky 471/2001 Sb. o TBD) - I.
Vodní dílo se nachází východně od Boskovic, asi 7 kilometrů nad soutokem Bělé s řekou Svitavou. Bylo uvedeno do provozu v roce 1990. Hlavním účelem vodního díla je zajištění odběru pro zásobování Blanenska pitnou vodou. V současné době je ale vodárenský odběr pozastaven. Vodní dílo slouží také k nadlepšení nízkých průtoků Bělé pod přehradou, ke snížení kulminačních průtoků povodňových vln a pro výrobu elektrické energie v malé vodní elektrárně. Pro převádění povodňových průtoků slouží boční přeliv se skluzem a vývarem, umístěným na levém břehu. Přeliv je zajímavý svým tvarem „kačeního zobáku“, má přepadovou hranu dlouhou přes 20 metrů a umožňuje převedení průtoků až 30 m3 za vteřinu.
Základní technické údaje VD Boskovice
| Charakteristika | Údaj |
| Plocha povodí | 56,06 km2 |
| Typ hráze | kamenitá sypaná |
| Šířka koruny | 11 m |
| Délka hráze v koruně | 305 m |
| Výška hráze nade dnem | 42,65 m |
| Typ bezpečnostního přelivu | boční, nehrazený |
| Počet polí x délka přelivu | 1 x 24,60 m |
| Celkový objem nádrže | 7,373 mil. m3 |
| Zásobní prostor | 6,152 mil. m3 |
| Retenční neovladatelný | 0,796 mil. m3 |
| Stálé nadržení | 0,425 mil. m3 |
| Neškodný odtok | 8 m3/s |
| Q355d | 0,030 m3/s |
| Q100 | 33,5 m3/s |
Vodní dílo Letovice
VD Letovice - Křetinka, ř. km 2,92 »
Provozovatel: Povodí Moravy, s. p.
Kategorie VD (dle vyhlášky 471/2001 Sb. o TBD) - II.
Vodní dílo se nachází na říčce Křetínce asi tři kilometry před jejím soutokem se Svitavou v Letovicích a bylo uvedeno do provozu v roce 1976. Hlavním účelem vodního díla je nadlepšování průtoků v řece Svitavě, ochuzené odběry podzemní vody pro město Brno v prostoru Březová – Brněnec. Dále pak zajištění minimálních průtoku v řece, umožnění rekreace, sportovního rybářství a zachycení povodňových průtoků. Pro převádění povodňových průtoků má nádrž boční nehrazený přeliv s přelivnou hranou dlouhou 26,6 metrů, který je při maximální hladině schopen převést až 50 m3 za vteřinu.
Základní technické údaje VD Letovice
| Charakteristika | Údaj |
| Plocha povodí | 126,32 km2 |
| Typ hráze | sypaná kamenohlinitá |
| Šířka koruny | 5 m |
| Délka hráze v koruně | 126 m |
| Výška hráze nade dnem | 28,5 m |
| Typ bezpečnostního přelivu | boční, nehrazený |
| Počet polí x délka přelivu | 1 x 26,6 m |
| Celkový objem nádrže | 11,644 mil. m3 |
| Zásobní prostor | 9,015 mil. m3 |
| Retenční neovladatelný | 1,068/ mil. m3 |
| Stálé nadržení | 1,560 mil. m3 |
| Neškodný odtok | 7 m3/s |
| Q355d | 0,091 m3/s |
| Q100 | 50 m3/s |
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Bílovice nad Svitavou
Protipovodňová opatření »
Na území obce Bílovice nad Svitavou nejsou vybudována žádná protipovodňová opatření.
Protipovodňová opatření na území obce Bílovice nad Svitavou