Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
V zájmové lokalitě lze v současnosti předpokládat potenciální možnost výskytu všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, nicméně riziko je vyšší u významnějších vodních toků, především toku Benešovský a Konopišťský potok, procházejícím intravilánem města Benešov. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání zejména v letním bouřkovém období, což je také nejčastější případ povodně v Benešově.
Při intenzivních lokálních srážkách je město ohrožováno splachy z polí nacházejících se na svazích, kdy dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na městských komunikacích.»
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Benešov, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
Město Benešov bylo povodní zasaženo několikrát. Většinou se jednalo o rozvodnění vodních toků Benešovský, Konopišťský a Okrouhlický potok. Pravidelně bývají povodní zasaženy objekty v místní části Bedrč, kde není stanoveno záplavové území. Poslední povodeň zasáhla město v roce 2013, kdy došlo k rozlivu dle oficiálně stanoveného záplavového území. Na základně předchozích zkušeností byly vybudovány protipovodňové opatření ve formě ochranných hrází, které by měly v budoucnu rozlivu zamezit.
