Odtokové poměry
Vodní tok Ratibořka má na území obce Hošťálková oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 9,959, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Zlínského kraje a nabývá platnosti od 11. 06. 2007 (č. j. KUZL 8344/2007). »
K vybřežování vody z koryta Ratibořky a jejich přítoků dochází již při Q5 (pod Štěpkovou 34 m3/s) a může docházet k zaplavení velké části obce podél vodních toků. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území obce Hošťálková bylo stanoveno několik míst, která omezují odtokové poměry. Jedná se výhradně o mosty, a to na vodním toku Ratibořka. »
Ve spodní části obce Hošťálková dochází k rozlivům hlavně při průtoku stoleté vody. V tomto úseku je zástavba poměrně řídká a rozliv při průtoku Q100 postihne hlavně zahrady, louky a pole. Průtoky dvacetileté i pětileté vody nevybřežují. Ve spodní části obce Hošťálková ř. km 5,0 - 6,2 dochází k oboustranným rozlivům. V tomto úseku je koryto málo kapacitní a přilehlou zástavbu ohrozí už rozliv při průtoku Q5. Při průtoku Q100, dosahuje délka rozlivu od osy koryta až 150 m a bude tak zasažena část zástavby obce i část areálu zemědělského družstva.Ve střední části obce Hošťálková od ř. km 6,196 po silniční most v ř. km 7,095 dochází k oboustranným rozlivům a to hlavně v místě přítoku Štěpkové ř. km 6,221 a Hajnušovského potoka ř. km 6,268. Zde má koryto opět minimální kapacitu a bezpečně nepřevede ani Q5. Dojde k zaplavení přilehlé zástavby zahrad a komunikací.
V horní části obce Hošťálková od silničního mostu ř. km 7,095 po přítok ř. km 8,207 dochází k rozlivu, kde bude zasažena zástavba pouze na pravém břehu pod zaústěním přítoku ř. km 8,207 a pak dojde k zaplavení části zástavby na levém břehu nad silničním mostem v ř. km 7,905.
Nad obcí Hošťálková, v úseku od silničního mostu v ř. km 9,108 po konec úseku ř. km 9,959 dochází k oboustranným rozlivům při všech průtocích. V tomto úseku se zástavba vyskytuje pouze ojediněle. Při průtoku Q20 a vyšším dojde k ohrožení místního areálu s kamenickou výrobou. Jinak se voda vylévá do přilehlých inundací, kde se nacházejí pole a louky.
Místa omezující odtokové poměry na území obce Hošťálková
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Na území obce Hošťálková bylo stanoveno pět míst, která jsou ohrožená přívalovou povodní. Jedná se o stejná místa, jako ta, kde byly stanoveny kritické body. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Hošťálková
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1:500 000. »
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Hošťálková metodou kritických bodů
Na území obce Hošťálková bylo stanoveno pět kritických bodů.
- Kritický bod 41004716 - horní část povodí Ratibořky u č. p. 644.
- Kritický bod 41004703 - povodí p. Malíku naproti č. p. 557.
- Kritický bod 41004709 - povodí LP Ratibořky č. 8 nedaleko č. p. 667.
- Kritický bod 41004419 - povodí Hajnušovského potoka u č. p. 302.
- Kritický bod 41004422 - povodí PP Ratibořky č. 6 za č. p. 483.
Charakteristika kritických bodů na území obce Hošťálková
| Kritický bod | Průměrný sklon | Podíl orné půdy | Plocha povodí kritického bodu |
| 41004716 | 20,661 % | 0,000 % | 180,71 ha |
| 41004703 | 21,078 % | 0,000 % | 347,67 ha |
| 41004709 | 24,704 % | 0,773 % | 292,50 ha |
| 41004419 | 23,576 % | 0,275 % | 350,56 ha |
| 41004422 | 21,763 % | 41,434 % | 30,10 ha |
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí větší než 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí větší než 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Hošťálková. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí větší než 5 ha na území obce Hošťálková
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Hošťálková mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Hošťálková
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území obce Hošťálková se nachází 7 vodních děl, z nich by žádné nemělo významnou měrou ovlivnit průběh povodně na území obce, i přesto, že všechna díla v obci spadají do IV. TBD kategorie. »
Seznam vodních děl na území obce Hošťálková