Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Hořepník lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenými povodněmi může být Trnava a její přítoky zasaženy zejména v období jarního tání nebo vlivem letních déletrvajících srážek větší intenzity s velkoplošným zasažením. Množství vody odtékající z povodí při povodních bývá tedy většinou velmi velké. Povodeň může nastat taktéž v důsledku výskytu lokálních přívalových srážek velké intenzity zejména v letním bouřkovém období. »
Vzhledem k odtokovému typu řeky Trnavy (sněho-dešťový) je obec ohrožena povodněmi zejména v období jarního tání. Výjimečně může docházet ke zhoršování povodňových stavů ledovými jevy, kdy může dojít ke vzpříčení ker a zúžení průtočného profilu řeky pod mostem v obci Hořepník. K povodňovým situacím může docházet také z důvodu dlouhotrvajících srážkových úhrnů na horním toku.
Místa odkud přichází přívalová povodeň na území obce Hořepník, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
V posledních letech byly zaznamenány významné povodně v letech 2002, 2005, 2006 a 2010. Ve dnech 16. 3. – 20. 3. 2005 došlo důsledkem jarního tání ke vzniku povodňové situace. V důsledku oteplení došlo k významnému odtávání sněhu, které bylo nejintenzivnější dne 17. 3. V důsledku toho došlo k vzedmutí vodní hladiny na toku Trnava na území obce Hořepník. Situace byla umocněna také stékáním povrchových vod z okolních jižních svahů, které již byly vodou přesyceny a nebyly schopny pojmout další. Bylo nutné z provozu odstavit ČOV, jejíž areál se nachází v záplavovém území řeky Trnavy.
V pátek 18. 3. byla povodňová situace umocněna stékáním povrchových vod ze severozápadních svahů. V důsledku zvýšeného přítoku z oblasti Pacovska došlo k prudkému nárůstu hladiny řeky Trnavy a Bořetického potoka. Z toho důvodu byly postupně vyhlášeny všechny 3 stupně povodňové aktivity.
V sobotu 19. 3. došlo v ranních hodinách ke kulminaci hladiny řeky Trnavy na stavu 1,45 m. Hladina řeky poté stagnovala a postupně začala mírně klesat.
V neděli 20. 3. začala hladina řeky postupně klesat a byl zrušen III. stupeň povodňové aktivity a díky příznivému počasí, které pokračovalo i do následujícího dne, hladina dále postupně klesala. V pondělních odpoledních hodinách byly postupně zrušeny II. a I. stupeň povodňové aktivity.
Důsledky povodně v roce 2005 na území obce hořepník (zdroj: www.pelhrimovsky.denik.cz)
Důsledky povodně v roce 2005 na území obce Hořepník (zdroj: www.pelhrimovsky.denik.cz)
Povodňová situace v březnu 2005 byla způsobena jarním táním sněhu, jehož množství akumulované v zimním období 2004–2005 bylo v několika dílčích povodích povodí Vltavy vyhodnoceno jako rekordní za celou dobu pozorování. Na počátku povodně bylo území ČR ovlivněno dvěma významnými frontálními systémy – tlakovou níží se středem nad Pobaltím a tlakovou výší se středem nad Balkánem. Frontální systém tvořený tlakovou níží nad Pobaltím se posunoval přes severní Německo k jihovýchodu a ovlivňoval počasí na našem území především přílivem chladného oceánského vzduchu ze severozápadu, který zeslábl okolo 14. 3. 2005. Tento den převládl vliv tlakové níže nad Balkánem, po jejíž severní straně postoupila teplá fronta z Atlantiku. Za ní začal proudit na naše území teplý vzduch. Příliv teplého vzduchu vyvrcholil 17. 3. 2005, kdy teploty dosahovaly, až 18 °C. Příliv teplého vzduchu ukončila v pátek večer 18. 3. 2005 studená fronta ze severu následovaná v sobotu 19. 3. 2005 arktickou frontou ze severovýchodu.
Na území povodí Vltavy převládalo oblačno až zataženo, přičemž sněžení od 11. 3. 2005 přecházelo ve srážky smíšené a dešťové. Výrazné oteplení způsobilo zvýšené odtávání sněhu, které bylo v některých částech povodí ještě urychleno dešťovými přeháňkami. Proto došlo v zasaženém území k vzestupu vodních stavů a průtoků na většině vodních toků.