Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Jesenice lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Velmi časté jsou v obci lokální přívalové srážky. Místem, kde vzniká velmi často přívalová povodeň je vtok Novodvorského potoka do Sedleckého potoka. Častým problémem je také zachytávání ledových ker na jezu na Sedleckém potoku.  »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Jesenice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 
 

Historické povodně

Obec několikrát zasáhla povodeň a to jak z důvodu jarního tání sněhu (2006) nebo kvůli lokálním přívalovým srážkám. Při takových situacích vždy došlo k vylití obou potoků. Velké povodně obec sužovaly v letech 1997, 2002, 2006 a naposledy v roce 2013. Toto se týkalo zejména oblastí Strnadovského Mlýna, Sovova Mlýna a samotné Jesenice. Obdobný problém je v případě Martinického potoka v oblasti Dolní Mlýn-Martinice. Další škody byly například v místních částech Mezné a Dobrošovice.
V roce 2002 bylo vinou dešťů zatopeno přes 20 nemovitostí. V roce 2006 povodeň zasáhla obec dvakrát. Nejprve byl na vině tající sníh a posléze i přívalové srážky. Škod bylo tedy mnoho. Všude bylo naplaveno bahno a písek, byl poškozen mostek a komunikace. Druhá povodeň způsobila následující škody: spadl dub na bývalý mlýn, vymlela se hráz u nádrže před zbrojnicí, mnoho sklepů stodol a rodinných domů bylo vytopených. V neposlední řadě byla také poničena místní komunikace. V červnu roku 2013 byla povodeň způsobena přívalovými srážkami, hladina vody dosáhla III. stupně povodňové aktivity – stavu ohrožení. Bylo vytopeno mnoho nemovitostí, mimo jiné i místní tělocvična ZŠ a Zbrojnice SDH.