Odtokové poměry

Vodní tok Rokytná má na území města Jaroměřice nad Rokytnou oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 37,72 - 87,80, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Kraje Vysočina a nabývá účinnosti od 6. 11. 2012 (č. j. KUJI 70178/2012).» Záplavové území zahrnuje louky nad městem, zámecký park, území pod silničním mostem na ulici Dobrovského, louky a hřiště u ČOV. Kapacita koryta není místy dostatečná ani pro Q5 - voda se již rozlévá na louky ve městě. Zástavba je ohrožena při Q100. Záplavové území Štěpánovického potoka zabírá přilehlé zahrady, ale i zástavbu na okraji ulic Chelčického a Havlíčkova. Kapacita koryta v zastavěném území Jaroměřic není dostatečná ani pro pětiletý průtok Q5. Dvacetileté průtoky Q20 ohrožují zástavbu na ulici Chelčického.
Na základě vyhodnocení výše uvedeného stavu byly vytipované lokality a úseky, kterým je třeba věnovat maximální pozornost:
  • úsek starého mlýnského náhonu podél nejníže položených zahrad a RD v ulici Sokolovská (ochrana stavebních objektů, RD)
  • úsek Rokytné ř. km 71,100 - 71,600 (úsek řeky v centrální části města, včetně mostů)
  • úsek Štěpánovického potoka v zastavěné části města (ochrana stavebních objektů, RD, mosty a lávky)
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Štěpánovického potoka. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území města Jaroměřice nad Rokytnou bylo stanoveno několik míst, která mohou omezovat odtokové poměry. Jedná se o mosty a propustky. »
Místa omezující odtokové poměry na území města Jaroměřice nad Rokytnou

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části města ohrožovány splachy na mírně ukloněných polí. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na městských komunikacích a k ucpání propustků. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Jaroměřice nad Rokytnou

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Jaroměřice nad Rokytnou metodou kritických bodů

Charakteristika kritických bodů na území města Jaroměřice nad Rokytnou

Kritický bod Průměrný sklon Podíl orné půdy Plocha povodí kritického bodu
41 602 048 5,341 % 84,396 % 354,04 ha
41 602 055 4,322 % 93,138 % 45,2 ha
41 602 053 3,82 % 98,038 % 46,32 ha
41 402 308 3,995 % 72,213 % 773,56 ha

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Jaroměřice nad Rokytnou. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

 

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Jaroměřice nad Rokytnou

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Jaroměřice nad Rokytnou mezi kritické. Nicméně na Rokytné, nad jezem, je v zimním období pravděpodobné promrzání vodního toku a možnost tvoření ledových zácp a nápěchů, které mohou způsobit povodňovou situaci. Je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území města Jaroměřice nad Rokytnou

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Město Jaroměřice nad Rokytnou může být rovněž ohroženo rybníky Bohušický, Troubský a Vlčák. V zájmu zajištění ochrany města před případnými povodněmi jsou u výše uvedených vodních děl prováděny pravidelné technické kontroly ze strany uživatele, kterým je MO Moravského rybářského svazu Jaroměřice nad Rokytnou. »
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města

Vodní díla v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

Protipovodňová opatření »

Na území města Jaroměřice nad Rokytnou nejsou vybudována žádná protipovodňová opatření.
Protipovodňová opatření na území města Jaroměřice nad Rokytnou