Odtokové poměry

Vodní tok Rokytenka má na území městyse Kunvald oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,00 - 10,30, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Pardubického kraje a nabývá platnosti od 29. 5. 2006 (č. j. 13676-4/2006/OŽPZ/Vt). »

Vodní tok Horský potok má v zájmovém území neoficiálně stanovené záplavové území Q100 (dle Doc. Ing. J. Zuna, Studie odtokových poměrů Horského potoka, 2010). Záplavové území, převzaté ze studie, je zakresleno na Základní mapě ČR 1 : 10 000 (severní část městyse, jižní část městyse)
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Horského potoka. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území městyse Kunvald se na Horském potoce nachází 40 mostů a lávek, které mohou výrazně ovlivnit odtokové poměry. Na Horském potoce je vybudováno několik kamenných stupňů - v ř. km 1,18; 2,49; 3,16; 4,28; 4,43; 4,52; 4,61; 5,04. Všechny tyto objekty je důležité sledovat, jestli na nich nedochází k zachycení naplaveného materiálu a ucpání průtočného profilu. Pozorování provádí hlídková služba, která má vodní tok rozdělen do pěti úseků. »

  1. úsek - od hráze rybníka Hladová voda po most u č.p. 88 - stanoviště Rybárna
  2. úsek - od mostu u č.p. 88 po most u vrátnice Kunvaldské a.s. - stanoviště na úřadu městyse č.p.40
  3. úsek - od mostu u Kunvaldské a.s. po most u truhlárny p. Hejkrlíka - stanoviště Agropenzion U sv. Jána č.p.137
  4. úsek - od mostu u truhlárny p. Hejkrlíka po porvozovnu p. Jirků - stanoviště č.p. 204 p. Křen J.
  5. úsek - od provozovny p. Jirků po č.p. 211 (hranice katastru) - stanoviště č.p. 134 p. Divíšek Sl.
Místa omezující odtokové poměry na území městyse Kunvald

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu městyse. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


 Místa omezující odtokové poměry

 


Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území městyse Kunvald byly Metodou kritických bodů stanoveny 4 místa, která jsou ohrožená přívalovou povodní - propustek v osadě Zadní Důl, Horský potok v ř. km 3,81 a 4,45 a údolí periodického toku v dolní části městyse.
Dále byly na území městyse Kunvald vymezeny dvě kritická místa z hlediska přívalové povodně. Jedná se o přítok Horského potoka z Modlivého dolu a Malý potok. Měsyts Kunvald leží v zaříznutém údolí s velmi výrazným sklonem svahů, po kterých dochází k povrchovému odtoku vod do intravilánu. Vlivem lokálních srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období, může dojít k přívalové povodni v podtstatě kdekoliv na území městyse. »
Místa ohrožení přívalovou povodní na území městyse Kunvald

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívací plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívací plochy (≥ 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (≥ 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívací plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívací plochy (≥ 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.

povis_kriticky

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území městyse Kunvald metodou kritických bodů


Charakteristika kritických bodů na území městyse Kunvald

Kritický bod Průměrný sklon Podíl orné půdy Plocha povodí kritického bodu
10104209 (povodí Divoká Orlice) 9,119 % 42,101 % 51,61 ha
10105059 (povodí Divoká Orlice) 10,808 % 12,198 % 911,03 ha
10109123 (povodí Divoká Orlice) 11,024 % 12,148 % 942,03 ha
10105032 (povodí Divoká Orlice) 12,042 % 51,799 % 40,66 ha


Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území městyse Kunvald. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území městyse Kunvald

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu městyse. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území městyse Kunvald mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území městyse Kunvald

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu městyse. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území městyse Kunvald se nachází 1 vodní nádrž, která významnou měrou může ovlivnit průběh povodně.

  • Horní rybník ("Hladová voda") se nachází na Horském potoce nad intravilánem městyse Kunvald. Vodní nádrž je po rekonstrukci hráze a výpustného objektu a slouží jako záchytná nádrž v době vyšších průtoků Horského potoka. »
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území městyse Kunvald

Vodní díla v povodňovém plánu městyse. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Protipovodňová opatření

Funkci protipovodňové ochrany plní Horní rybník "Hladová voda", který slouží k zachytávání vyšších průtoků Horského potoka. Ve stavu návrhu je vybudování zemních hrází podél ohrožených objektů. »
Protipovodňová opatření na území městyse Kunvald