Odtokové poměry
Pro vodní tok Sázava bylo stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny Krajským úřadem Kraje Vysočina 11. 4. 2006 v ř.km 117,8 - 219,1 (č. j. KUJI 29427/2006). V roce 2021 došlo k aktualizaci záplavového území na ř.km 117,879 - 219,050. Aktualizaci záplavového území vydal Krajský úřad kraje Vysočina a nabývá na účinnosti od 23. 4. 2021 (č. j. KUJI 26926/2021) »
Kromě území ohroženého vyššími vodními stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Olešenského potoka.
Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Na území města na Sázavě převládají jen ve velmi nepatrné míře zimní povodně nad povodněmi letními. Při těchto povodních nedochází k pravidelnému vybřežování vod z koryt řeky a potoka. Dochází pouze k lokálním a nepravidelným inundacím místního charakteru, většinou mimo intravilán města, vyskytující se v letním období a způsobovaném vodami z přívalových srážek. K zimním povodním dochází ojediněle v těchto případech: rychlé tání sněhu nebo tvoření ledových bariér.
Koryto Olešenského potoka v ř. km 0,00 - 1,90 je napřímeno, zkapacitněno a směrově upraveno opěrnými zdmi nebo kamenným záhozem na návrhový průtok Q5 - Q20. V horním úseku je koryto vodního toku neupraveno, kapacita přirozeného koryta bez zohlednění prvního nivního stupně údolní nivy je Q2 - Q10.
Při povodních voda z potoka vybřežuje do zpravidla nezastavěných částí inundačního území. Povodně se obvykle vyskytují v letním období a bývají způsobeny přívalovými srážkami. V zimním období se povodně vyskytují ojediněle při rychlém tání sněhu.
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
V katastru města Ledeč nad Sázavou bylo určeno několik míst, která mohou omezovat odtokové poměry. Jedná se zejména o mostky a propustky nad zdejšími vodními toky.»
Místa omezující odtokové poměry na území města Ledeč nad Sázavou
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Při intenzivních lokálních srážkách je město ohrožováno splachy z polí nacházejících se na ukloněných svazích. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na městských komunikacích a k ucpání propustků. » Na území města se nachází několik míst ohrožených přívalovou povodní, zejména se jedná o:
- Oblast Horní Ledeč - K Oboře, kde dochází ke splachu z polí směrem od obce Ostrov.
- Ulice U Hradce, kde dochází ke splachu z luk a polí směrem od obce Hradec.
- Ulice Pivovarská - Kříže, kde dochází k přítoku přívalových vod od obce Hradec (především u č. p. 709 - průmyslový areál)
- Oblast K Rašovci - Část obce Obrvaň, kde dochází k přítoku přívalových vod ze severu od části obce Obrvaň.
- Oblast Kožlí - K Bažantnici, kde dochází k přítoku přívalových vod z jihu od části obce Bohumilice, Kožlí.
- Ulice Barborka - kde dochází k přítoku přívalových vod z jihu směrem do údolí bezejmenného potoka.
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Ledeč nad Sázavou
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Ledeč nad Sázavou metodou kritických bodů
Na území města Ledeč nad Sázavou bylo stanoveno sedm kritických bodů.
Charakteristika kritických bodů na území města Ledeč nad Sázavou
| Kritický bod | Průměrný sklon | Podíl orné půdy | Plocha povodí kritického bodu |
| 10901086 | 10,705 % | 68,240 % | 55,16 ha |
| 10901089 | 15,343 % | 44,629 % | 91,99 ha |
| 10901093 | 9,410 % | 63,522 % | 117,11 ha |
| 10901096 | 8,124 % | 42,422 % | 112,49 ha |
| 10901100 | 9,051 % | 69,971 % | 38,26 ha |
| 10901102 | 9,134 % | 91,643 % | 42,80 ha |
| 10901104 | 8,305 % | 87,313 % | 220,74 ha |
Model drah soustředěného odtoku vody při přívalových srážkách
Území města Ledeč nad Sázavou je na několika místech ohrožováno povrchovým odtokem vod při prudkých deštích. Následující obrázky ukazují výstup z modelu drah soustředěného odtoku - vytvořeného na datech Digitálního modelu reliéfu 5. generace za pomocí Flow accumulation model v prostředí GRASS GIS. Z obrázků lze identifikovat potenciální lokality vzniku přívalových povodní. Model však nezohledňuje vsak vod do podloží a případná podzemní odvodňovací zařízení (kanalizace, meliorace, apod.), které nedokáže laserové skenování zachytit. Čím tmavší modrá, tím větší objem vody stéká do daného místa (neznamená to však nutně povodeň).
Dráhy soustředěného povrchového odtoku v okolí centra města Ledeč nad Sázavou
Dráhy soustředěného povrchového odtoku v jižní části intravilánu města Ledeč nad Sázavou
Dráhy soustředěného povrchového odtoku v severozápadní části města Ledeč nad Sázavou
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Ledeč nad Sázavou. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Ledeč nad Sázavou
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří tok Sázava a Olešenský potok na správním území města mezi kritické. Je tedy nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkách přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích. »
Místa výskytu ledových jevů na území města Ledeč nad Sázavou
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na správním území města Ledeč nad Sázavou se nachází několik drobnějších vodních nádrží, které však nepředstavují pro město výraznější riziko. Na vodním toku Sázava se nachází v intravilánu města také 3 jezy ve správě Povodí Vltavy, státní podnik.
Všechny nádrže jsou IV. kategorie TBD. Jedná se o nádrž Hutě I (0,89 ha) a Hutě II (1,51 ha), Škoďák (0,2 ha) a Hastrman (0,49 ha). »
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Ledeč nad Sázavou