Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Městská část Malé Hoštice byla v minulosti povodněmi zasažena nejvíce v roce 1997, kdy měla povodeň katastrofické následky na soukromých objektech. Malé Hoštice bývají zasaženy každoročně, k povodni dochází jak v horní, tak v dolní městské části v důsledku přívalových srážek a prudkých dešťů, kdy dochází ke splachům z polí a svahů. Na území městské části lze v současnosti předpokládat potenciální možnost výskytu všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, nicméně riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Při intenzivních lokálních srážkách je městská část ohrožována náhlou přívalovou vlnou postupující v korytě Opavy. Při povodni je splaveninami zaneseno koryto tohoto toku a voda se rozlévá na okolní pozemky. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území městské části Malé Hoštice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
Povodeň v roce 1997
V tomto roce došlo k rozsáhlému zatopení soukromých objektů, poškození chodníků, zaplavení a kontaminaci studní (až 47 studní s pitnou vodou). Katastrofální následky vznikly hlavně na soukromých objektech (obytných domech), kdy voda dosahovala až do obývacích pokojů lidí, kde bylo 50-70 cm bahna. Jedinou záchranou při těchto záplavách bylo v některých případech otevření oken, aby voda mohla domem protékat. Během povodně bylo přerušeno veškeré spojení s okolím, hodně lidí zůstalo uvězněno v horních patrech svých domů. Regionální srážky, které způsobily povodeň v r. 1997, začaly 4. července za situace, kdy již v předchozích dnech poměrně často pršelo. Ve dnech 5. až 8. července byly v Jeseníkách zaznamenány srážkové úhrny přes 500 mm.
