Charakteristika zájmového území

Městys Měřín leží v okrese Žďár nad Sázavou, na východě Kraje Vysočina, v působnosti ORP Velké Meziříčí. K 1. 1. 2016 bylo v obci evidováno 1 967 obyvatel. Velikost obce činí 1 787,2 ha. Městys se skládá ze dvou sídelních jednotek, a to z Měřína a Pustiny.

Využití pozemků v městyse Měřín (dle ČSÚ k 31. 12. 2015)

Druh pozemku Plocha Zastoupení
Orná půda 1028.6 ha 57.6 %
Chmelnice 0 ha 0 %
Vinice 0 ha 0 %
Zahrady 28.4 ha 1.6 %
Sady 1.7 ha 0.1 %
Trvalé travní porosty 213.5 ha 11.9 %
Lesní půda 324.7 ha 18.2 %
Vodní plochy 23.6 ha 1.3 %
Zastavěná plochy 31.8 ha 1.8 %
Ostatní plochy 134.9 ha 7.5 %
Celková výměra k.ú. 1787.2 ha 100 %

Městys leží v průměrné nadmořské výšce 487 m n. m. Nejvyšším místem k.ú. městyse jsou svahy v lokalitě Ujatiny (590 m n. m.). Okolí obce je převážně zemědělského charakteru. Městysem protéká řeka Balinka, která dále po toku tvoří přírodní park Balinské údolí. Přírodní park je tvořen tokem říčky Balinky, jejími četnými zákruty s nádržemi, vysokými podemílanými břehy a nivními loukami, jež jsou pravidelně zaplavované. Táhlé mělké písčiny s osamělými balvany střídají tůně v zátočinách. Pouze místy jsou peřejnaté úseky. Svahy údolí jsou zalesněné, nad hranami svahů začínají pole, která jsou rozčleněna soustavami křovinatých mezí. Typické jsou remízky, které vznikají v místech, kde skalnatý podklad vychází až na povrch. 

Katastrální území městyse Měřín

Geomorfologicky náleží zájmové území do provincie České Vysočiny, soustavy Česko - Moravské a podsoustavy Českomoravské Vrchoviny, celku Křižanské vrchoviny, podcelku Bítešská vrchovina a dvou okrsků Velkomeziříčská pahorkatina a Měřínská kotlina. Bítešská vrchovina je plochou vrchovinou, která je rozřezána řekou Oslavou, kolem které vystupují skaliska s izolovanými balvany. Střední nadmořská výška je 517 m n. m. a nejvyšším bodem je Harusův kopec (741 m n. m.). Velkomeziříčská pahorkatina je protkána a rozřezána údolím řeky Oslavy a Balinky. Nejvyšším bodem je Chlumek (628 m n. m.). Měřínská kotlina je protáhlou sníženinou podél horního toku říčky Balinky. Nejvyšším bodem je vrch Pod Černochovem (556,8 m n. m.).

Z geologického hlediska je řešené území tvořeno zejména granitem anebo syenitem. Severovýchodní část k.ú. je tvořena pararulou. V údolích jsou podkladové horniny překryty kvartérními sedimenty (převážně štěrky, písky, hlínami). Z půd se v nivě toků vyskytuje fluvizem glejová a glej modální. V nezatravněných údolnicích jsou půdy tvořeny pseudoglejí a luvizemí. Na svazích se nachází kambizem.

Dle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá území městyse do mírně teplé oblasti MT3 a MT5. Tyto klimatické oblasti jsou charakteristické dlouhým, teplým, suchým létem s mírně teplým jarem a podzimem. Zima je pak krátká, mírná, suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky.

Charakteristiky klimatických oblastí MT3, MT5

Charakteristika
MT3 MT5
Počet letních dnů 20 - 30 30 - 40
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 120 - 140 140 - 160
Počet mrazových dnů 130 - 160 130 - 140
Počet ledových dnů 40 - 50 40 - 50
Průměrná teplota v lednu [°C] -3 - (-4) -4- (-5)
Průměrná teplota v červenci [°C] 16 - 17 16 - 17
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 110 - 120 100 - 120
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60 - 100 60 - 100