Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Ve správním území ORP Šternberk lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území SO ORP Šternberk, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu ORP. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

 Místa ohrožená přívalovou povodní
 
 

Historické povodně

Povodeň 03-04/2006 - Přehled toků zasažených povodní – Bystřice, Trusovický potok, Sitka, potok Aleš, Teplička.
  • Šternberk - na toku Sitka došlo k poškození zpevněných břehů, výtrže břehů a naplavenin. Byly způsobeny škody na stavbě Těšíkovská kyselka, na silnici I/46 a na majetku fyzických osob.
  • Obec Domašov nad Bystřicí - došlo k poškození břehů řeky Bystřice a nánosům v korytě.
  • Město Moravský Beroun - došlo k poškození mostů a místní komunikace.
  • Obec Žerotín - jako protipovodňové opatření byla prokopána místní komunikace.
  • Obec Lužice - na toku Sitka došlo k poškození břehů. Došlo k výtržím břehů většího charakteru, naplaveniny v korytě.
  • Obec Horní Loděnice - byly poškozeny 2 mosty ve správě obce.
  • Obec Huzová - byla stržena vozovka a došlo k poškození mostu.
  • Obec Štarnov - naplaveniny v potoku Aleš, úpravy silnic 1. třídy.
  • Obec Strukov - jako protipovodňové opatření byla prokopána místní komunikace.
  • Obec Řídeč – zanesení koryta vodního toku Zlatý potok