Odtokové poměry
Vodní tok Morava má na území městyse Polešovice oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 131,643 - 196,2, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Zlínského kraje a nabylo účinnosti 23. 11. 2017 (č. j. KUZL 1360/2016). Záplavové území je stanoveno pro Q5, Q20, Q100 a aktivní zónu. »
Do záplavového území řeky Moravy náleží i část Polešovického potoka v úseku ř. km 3,569 - 5,695, část Shnilého potoka v úseku ř. km 2,731 - 4,359 a část Dlouhé řeky v úseku ř. km 3,359 - 4,360. Záplavové území řeky Moravy však ani při Q100 neohrožuje zastavěné území městyse.
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Potenciálně ohrožené objekty vlivem rozvodnění vodních toků nebo splachy z polí v městysi jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území městyse Polešovice bylo stanoveno několik míst, která můžou omezovat odtokové poměry - mostky, propustky a lávka. »
Místa omezující odtokové poměry na území městyse Polešovice
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Jediný kritický bod na území městyse se nachází na jižním okraji intravilánu (plocha povodí kritického bodu 195,13 ha, průměrný sklon povodí 9,95 % a podíl orné půdy 61,54 %). Při intenzivních lokálních srážkách je dle dosavadních zkušeností ohrožována také severozápadní část intravilánu, kdy dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území městyse Polešovice
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území městyse Polešovice metodou kritických bodů
Charakteristika kritických bodů na území městyse Polešovice
| Kritický bod | Průměrný sklon | Podíl orné půdy | Plocha povodí kritického bodu |
| 41 206 493 | 9,949 % | 61,543 % | 195,13 ha |
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí větší než 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí větší než 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území městyse Polešovice. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí větší než 5 ha na území městyse Polešovice
Přívalové povodně lze doložit také na modelu povrchového odtoku, který znázorňuje koncentraci povrchového odtoku - viz obrázky níže. Místa, jež byla v minulosti zasažena bleskovou povodní (z přívalových srážek), dobře korespondují s linií odtoku.
Model akumulovaného odtoku - Polešovice západ, jednotka log (m2)
Model akumulovaného odtoku - Polešovice střed, jednotka log (m2)
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území městyse Polešovice mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území městyse Polešovice
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území městyse Polešovice se nachází jeden průtočný a jeden boční rybník, přičemž oba jsou majetkem městyse. »
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území městyse Polešovice
Protipovodňová opatření
V severní části městyse je vybudované umělé koryto opevněné polo vegetačními tvárnicemi. Kolem čističky odpadních vod je vybudováno umělé, vegetací porostlé koryto, jehož cílem je v případě povodně odvést část vody z Polešovického potoka kolem objektu čističky. »
