Odtokové poměry
Vodní tok Morávka má na území obce Raškovice oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 18,840, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabývá platnosti od 12. 1. 2007 (č. j. MSK 6348/2007). »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladin řeky Morávky a Mohelnice. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Jelikož území obce leží v karpatském flyšovém pásmu, tak je díky charakteru podloží (rytmické střídání pískovců a jílovců) velice náchylné ke svahovým sesuvům. Ty zejména mohou hrozit v době vysokých úhrnů srážek, kdy dochází k saturaci podloží a vlivem vyšší hmotnosti a zároveň menšímu tření vrstev může dojít k menším či větším sesuvům. V době vysokých úhrnů srážek nebo za povodní je potřeba kontrolovat stabilitu svahů na území obce - zejména v okolí obytných budov a podél vodních toků. Česká geologická služba zmapovala na území obce několik aktivních i stabilizovaných sesuvů, které jsou dostupné jako dotazovatelná vrstva na jejich internetových stránkách - http://mapy.geology.cz/svahove_nestability/. Mapová vrstva sesuvných území je také dostupná v mapové prohlížečce digitálního povodňového plánu obce. »
Místa omezující odtokové poměry na území obce Raškovice
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (≥ 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (≥ 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (≥ 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Raškovice metodou kritických bodů
Při intenzivních lokálních srážkách je obec ohrožována splachy z polí nacházejících se na ukloněných svazích. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a k ucpání propustků. Dle lokalizace kritických bodů vyplývá, že potencionálně nejrizikovější oblastí je oblast v okolí intravilánu místní části Dědina, a to především v oblasti okolo objektu č. p. 458 v jehož bezprostřední blízkosti se nacházejí jediný kritický bod v zájmovém území. Do kritického bodu je soustředěn okolní odtok z přívalových srážek. »
Model drah soustředěného odtoku vody při přívalových srážkách
Území obce Raškovice je na několika místech ohrožována povrchovým odtokem vod při prudkých deštích. Následující obrázky ukazují výstup z modelu drah soustředěného odtoku - vytvořeného na datech Digitálního modelu reliéfu 5. generace za pomocí Flow accumulation model v prostředí GRASS GIS. Z obrázků lze identifikovat potenciální lokality vzniku přívalových povodní. Model však nezohledňuje vsak vod do podloží a případná podzemní odvodňovací zařízení (kanalizace, meliorace apod.), které nedokáže laserové skenování zachytit. Čím tmavší modrá, tím větší objem vody stéká do daného místa (neznamená to však nutně povodeň).
Dráhy soustředěného povrchového odtoku v okolí centra obce Raškovice
Dráhy soustředěného povrchového odtoku v místní části Dědina a Benátky
Dráhy soustředěného povrchového odtoku v místní části Na Bahně
Metoda odtokových linií
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokových poměrů, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s minimální přispívající plochou povodí 5 ha. Tyto odtokové linie mohou být kritické v případě přívalové srážky na území obce Raškovice a při této události by jim měla být věnována zvýšená pozornost.
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Raškovice metodou odtokových linií
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Raškovice
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Raškovice mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Raškovice
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na správním území obce Raškovice se nenachází významné vodní dílo, které by bezprostředně ohrožovalo obec, ovšem je zapotřebí sledovat situaci na významném vodním díle: Vodní nádrži Morávka, které se nachází výše na vodním toku Morávka » a stejně tak je nutné sledovat situaci na soustavě jezů situovaných nad intravilánem obce. »
Vodní nádrž Morávka
Dle vyhlášky 471/2001 Sb. Ministerstva zemědělství se jedná o vodní dílo II. kategorie z hlediska technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly (TBD).
Vodní dílo bylo vybudováno v letech 1961 - 1967 jako vodárenský zdroj ke krytí narůstajících požadavků na zajištění pitné vody. Dnes je účelem vodního díla také nadlepšování průtoků pod přehradou, snižování povodňových průtoků a průběžné energetické využití.
Vodní dílo je ve správě Povodí Odry, státní podnik
Manipulace za velkých vod
Dostoupí-li hladina v nádrži kóty 506,80 m n.m., tj. hladiny zásobního prostoru, zvětšuje se velikost odtoku z nádrže spodními výpustěmi v závislosti na přítoku do nádrže tak, že odtok je roven přítoku až do hodnoty 50 m3/s. Při dalším stoupání přítoku do nádrže je odtok z nádrže roven 50 m3/s a plní se ovladatelný ochranný prostor nádrže. V případě dosažení kóty hladiny v nádrži 515,22 m n.m. (tj. úrovně bezpečnostního přelivu) a dalšího stoupání hladiny je celkový odtok z nádrže udržován přivíráním spodních výpustí na hodnotě 50 m3/s. V případě dalšího stoupání hladiny je nutno při dosažení kóty 516,80 m n.m. zvýšit odtok spodními výpustěmi tak, aby pokud možno hladina v nádrži již dále nestoupala. Tato velikost odtoku spodními výpustěmi zůstává zachována až do poklesu přítoku do nádrže na hodnotu 50 m3/s. Po následném poklesu přítoku do nádrže pod hodnotu 50 m3/s je ochranný prostor nádrže prázdněn 50-ti m3/s až do poklesu hladiny v nádrži na kótu 506,80 m n.m.
Neškodný odtok je 60 m3/s.
Parametry nádrže
Povodí nádrže 63,3 km2 Délka hráze v koruně 396,0 m Max. výška hráze 39,0 m Celkový objem nádrže 12,1 mil. m3 zásobní objem 4,9 mil. m3 retenční objem 6,7 mil. m3 stálý objem 0,5 mil. m3 Délka záplavy 2,8 km Šířka záplavy 0,2 km Zatopená plocha 79,5 ha Kapacita přelivu při maximální retenční hladině 103,00 m3/s Dno údolí 480,00 m n.m. Kóta koruny hráze 518,40 m n.m.
Správce vodního díla - Povodí Odry, státní podnik, je povinen zajišťovat na těchto vodních dílech odborný technicko – bezpečnostní dohled prostřednictvím pověřené odborné organizace. Jeho účelem je průběžné zjišťování technického stavu vodního díla z hlediska jeho stability, bezpečnosti, možných příčin poruch a navrhování opatření k nápravě.
Soustava jezů na řece Morávce
Na řece Morávce je vybudováno několik jezů, které slouží k umělému vzdouvání hladiny v prostorách nad jezem a k manipulaci vodních stavů.
Seznam jezů na Morávce:
Název Obec Říční kilometr Provozovatel Jez Morávka ř.km 17.25 Morávka 17,25 Povodí Odry, státní podnik Jez Morávka ř.km 17.5 Morávka 17,5 Povodí Odry, státní podnik Jez Morávka ř.km 18.8 Morávka 18,8 Povodí Odry, státní podnik Jez Vyšní Lhoty Vyšní Lhoty 11,33 Povodí Odry, státní podnik
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Raškovice
Protipovodňová opatření
Pro zmírnění povodňového rizika bylo v obci vybudováno několik protipovodňových opatření. Jedná se o protipovodňové, ochranné hráze vybudované na řece Morávce (pro levý břeh ř. km 12,22 - 13,25 a pro pravý břeh ř. km 12,51 - 12,23) a na řece Mohelnice (pro levý břeh v ř. km 0,57 - 0,31). »
Protipovodňová opatření na území obce Raskovice