Odtokové poměry

Vodní tok Romže a Český potok mají na území obce Smržice oficiálně stanoveno záplavové území. Záplavové území pro tok Romže v úseku ř. km 0,000–15,072 bylo stanoveno Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabývá účinnosti dne 7. 10. 2011 (č. j. KUOK 102886/2011). Záplavové území pro Český potok v úseku ř. km 0,000–12,815 bylo stanoveno Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabylo účinnosti dne 12. 7. 2011 (č. j. KUOK 68880/2011). Aktivní zóna záplavového území Českého potoka v úseku 1,935–2,175 byla aktualizována Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabyla účinnosti dne 26. 7. 2013 (č. j. KUOK 57726/2013). »
K vybřežování vody z koryta Českého potoka ve Smržicích dochází již při průtoku 6 m3/s. Vzhledem k rovinatému reliéfu na území obce může docházet k zaplavení velké části obce, zejména ulic Koupelky, Zákantí, Trávníky, J. Kotka, Družstevní a Blíšťka. V květnu 2007 došlo k zaplavení několika rodinných domů vlivem povodně na Českém potoce. V intravilánu obce Smržice bylo koryto Českého potoka v zimě 2010/2011 vybagrováno, břehy jsou zatravněné bez náletu, čímž byla zvýšena průtočná kapacita koryta. Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Smržice a ostatní obce na Českém potoce jsou ohroženy i povodněmi z krátkodobých vydatných srážek, při kterých stéká do povodí Českého potoka i voda z Velkého Kosíře. Retenční schopnost krajiny je navíc snížena z důvodu velkého podílu orné půdy oproti travním porostům a lesům. Intravilán obce Smržice je ohrožen i splachem ornice z polí. Postižena je zejména oblast u hřbitova (ulice Šamanovská), kde je z tohoto důvodu lokalizováno hladinové čidlo. V květnu 2007 byla tato část obce Smržice postižena přívalem bahna z polí po intenzivních srážkách (viz foto).

Řeka Romže protéká mimo intravilán obce a neohrožuje stavby v obci Smržice. Při vyšších vodních stavech dochází ke vzdutí vody v Mlýnské strouze, která propojuje Romži a Český potok. Mlýnská strouha má vlastní dílčí povodí, ve kterém při intenzivních srážkách může dojít také ke vzniku povodně. Sklony svahů na levém břehu Mlýnské strouhy se pohybují okolo 10 %, místy více. Krajinný pokryv je tvořen ornou půdou. V případě povodní v období jarního tání je pokryv svahu ještě holá půda bez vegetace, což zhoršuje odtokové poměry. Při vybřežení Mlýnské strouhy na území obce Smržice vzniká jezero na zemědělských pozemcích za ulicí Olší.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na Českém potoce se nachází jeden hospodářský mostek na polích mezi Smržicemi a Čelechovicemi na Hané. Tento most je kapacitní pro průtoky do Q10, vyšší naráží do mostovky a voda se vzdouvá nad mostem, přes most přechází až Q500. V intravilánu obce Smržice se nachází 5 mostů, 6 lávek pro pěší a jedno potrubí přes Český potok. Kapacita všech je nedostatečná pro větší povodňové průtoky, u většiny z nich se přes most / lávku přelévá i Q5. U soustavy mostu a lávek na ulici Koupelky (silnice II. třídy Prostějov - Litovel) Q5 naráží do mostovky a Q10 se přelévá přes most. Podrobnější přehled je v tabulce (oranžová barva značí, že voda naráží do mostovky, červená, že se přelévá přes most). »
Na řece Romži na území obce Smržice se nachází jeden železniční most, tři silniční mosty a dva mosty / lávky cyklostezky. Vzhledem k jinému charakteru toku, koryta, okolního land use a charakteru komunikací jsou všechny kapacitní i pro Q100, pouze při Q500 voda naráží do mostovky lávky cyklostezky Smržice - Prostějov a do mostovky silničního mostu u zahradnictví (silnice do Mostkovic). Mosty a lávky jsou tak dostatečně kapacitní i na stoleté a vyšší povodňové průtoky. Při Q500 by voda narážela do spodní mostovky u lávky cyklostezky na km 4,30 a do mostovky silničního mostu na km 5,563 u zahradnictví.
Je zřejmé, že mosty a lávky na Romži nebudou problémové s výjimkou případů extrémního ohrožení. Naopak mosty v zastavěném území Smržic na Českém potoce, které spojují jednotlivé ulice, jsou nekapacitní i pro Q5 respektive Q10. V případě povodně na Českém potoce, když začnou být ohrožovány povodňovou vlnou, budou muset být uzavřeny.
Místa omezující odtokové poměry na území obce Smržice

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


 Místa omezující odtokové poměry 


 Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Intravilán obce Smržice je ve své severovýchodní části ohrožen extravilánovými splachy. Pozemky jsou zde téměř 100% tvořeny ornou půdou a jejich sklon je průměrně 9 %. V minulosti zde po přívalových srážkách došlo k přívalové povodni a zanesení splavené ornice do obce; na vodním toku u hřbitova byl z tohoto důvodu instalován hlásný profil pro včasné varování obce. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Smržice

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

Kritický bod - Výzkumný ústav vodohospodářský, v.v.i.

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Smržice metodou kritických bodů

Charakteristika kritických bodů na území obce Smržice

Kritický bod Průměrný sklon Podíl orné půdy Plocha povodí kritického bodu
41 200 074 9,028 % 99,883 % 42,99 ha
Na území obce Smržice byl stanoven jeden kritický bod.

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Smržice. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Smržice

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
  

 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Smržice mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Smržice

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na Českém potoce ani na Romži se nenachází žádné vodní nádrže, které by mohly obec ochránit před povodněmi nebo naopak způsobit či zhoršit povodňovou situaci. »
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Smržice

Vodní díla v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.