Odtokové poměry
Na vodním toku Olšava bylo stanoveno záplavové území pro průtoky Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 - 36,395, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Zlínského kraje a nabylo účinnosti 18. 9. 2015 (č. j. KUZL 53103/2015). »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Olšavy. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území obce bylo stanoveno 20 míst, která mohou omezovat odtokové poměry. V těchto profilech může dojít k zachycení spláví a následnému vzdutí, zahlcení nekapacitních mostních profilů a propustků. »
Místa omezující odtokové poměry na území obce Šumice
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Na území obce byla stanovena 3 místa, kde dochází k přívalovým povodním. Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části obce ohrožovány splachy na mírně ukloněných polí. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a k ucpání propustků.
Lokalita Nad hradskou - tato lokalita se nachází severně od intravilánu obce. Při přívalových deštích dochází k odtoku vody z polí a následné kumulaci do vodního toku. Při zvýšené hladině ve vodním toku může u vtokového kanálu do zatrubnění dojít k zahlcení před vpustí a následnému rozlivu před objektem. »
Lokalita Malé pole - nachází se severovýchodně od intravilánu obce. Při přívalových deštích dochází k odtoku vody z polí a následné kumulaci do vodního toku. »
Lokalita Čupy - nachází se jižně od intravilánu obce. Při přívalových deštích dochází k odtoku vody z polí a může dojít ke vtoku těchto vod do intravilánu obce Šumice. »
Jelikož území obce leží v karpatském flyšovém pásmu, tak je díky charakteru podloží (rytmické střídání pískovců a jílovců) velice náchylné ke svahovým sesuvům. Ty zejména mohou hrozit v době vysokých úhrnů srážek, kdy dochází k saturaci podloží a vlivem vyšší hmotnosti a zároveň menšímu tření vrstev může dojít k menším či větším sesuvům.
V době vysokých úhrnů srážek nebo za povodní je potřeba kontrolovat stabilitu svahů na území obce - zejména v okolí obytných budov a podél vodních toků. Česká geologická služba zmapovala na území obce jednu aktivní, jednu dočasně uklidněnou lokalitu a několik uklidněných oblastí, které jsou dostupné jako dotazovatelná vrstva na jejich internetových stránkách - https://mapy.geology.cz/svahove_nestability/. Mapová vrstva sesuvných území je také dostupná v mapové prohlížečce digitálního povodňového plánu obce. »
Místa ohrožení přívalovou povodní na území obce Šumice
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Šumice metodou kritických bodů
Charakteristika kritických bodů na území obce Šumice
| Kritický bod | Průměrný sklon | Podíl orné půdy | Plocha povodí kritického bodu |
| 41 207 358 | 9,66 % | 96,95 % | 31,33 ha |
| 41 207 365 | 10,29 % | 99,99 % | 46,87 ha |
Na území obce Šumice se nacházejí 2 kritické body, jejichž charakteristiky jsou uvedeny výše v tabulce a v podkapitole přívalové povodně.
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Šumice. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Mapa odtokových linií s plochou sběrného povodí > 5 ha
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří tok Olšava mezi kritické. Je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodního toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích. Ledové kry, připlouvající z horní části toku, mohou vlivem stupně v ř. km 27,691 a vlivem pevného jezu v ř. km 25,910 uváznout v korytě. »
Místa výskytu ledových jevů na území obce Šumice
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území obce se nachází 7 vodních děl.
V roce 1978 bylo na levém břehu Ovčírky na severu od intravilánu obce vybudováno 5 odchovných rybníků, které jsou dotovány vodou z vodního toku Ovčírka. Jedná se o sedimentační a zásobní nádrž o ploše 0,44 ha, odchovný rybník o ploše 0,02 ha a 3 komorové rybníky o ploše 0,32, 0,28 a 0,21 ha. Vodní nádrže jsou v nájmu a spravuje je Rybníkářství Jezera Šumice, kromě prostřední nádrže (Na Ovčírce III), která je od roku 2015 vedena jako mokřad.
Dále se na vodním toku Olšava nacházejí 2 jezové stavby. »
VD Bojkovice
Povodňovou situaci na území obce může ovlivnit VD Bojkovice. Vodní nádrž se nachází na vodním toku Kolelač, ř. km 2,7. Z hlediska technickobezpečnostního dohledu je vodní dílo zařazeno do III. kategorie (dle vyhlášky č. 471/2001 Sb.). »
Přehrada Bojkovice na Kolelačském potoce se nachází asi 2 km severovýchodně od obce Bojkovice. Výstavba probíhala od října 1963 do prosince 1966. Hlavním účelem vodního díla je zajistit dostatek vody pro skupinový vodovod Uherský Brod a zajistit minimální průtok v toku pod hrází.
Hráz byla vybudována jako zemní sypaná, z místních štěrkových materiálů s příměsemi hlín. Nepropustnost násypu je zajištěna těsnicí vrstvou ze sprašových hlín při návodním svahu hráze, opevněném kamennou dlažbou, vzdušní svah je pokryt humusem a zatravněn. Hráz je nasypána na podloží tvořeném vrstvami pískovců a jílovců, půdorysně je přímá.
Veškerá manipulace s vodou na vodním díle se děje pomocí jediného sdruženého funkčního objektu u pravého břehu hráze, který slouží k odběrům vody, k vypouštění vody z nádrže a k převádění povodní přes bezpečnostní přeliv. Jelikož hlavním účelem vodního díla je zajistit odběry vody, jsou ve dvou výškových úrovních ve sdruženém funkčním objektu umístěny vodárenské odběry, kterými lze podle okamžité jakosti vody v nádrži přizpůsobit úroveň odebírané vody.
Ve sdruženém objektu jsou dvě samostatné, symetricky uspořádané, shodné výpusti o průměru 800 mm. Na výpustech jsou návodní a provozní šoupátkové uzávěry, jež jsou umístěny, včetně ovládání, v komoře uzávěrů. Bezpečnostní přeliv může při maximální hladině převést celkový průtok cca 59 m3/s, přičemž tzv. stoletý průtok na Kolelačském potoce je cca 36 m3/s.
Charakteristika vodní nádrže
Celkový objem nádrže 964 780 m3 Celková zatopená plocha 15,45 ha Kóta koruny hráze 323,30 m n.m. Kóta dna nádrže 307,30 Kóta max. hladiny zásobního prostoru 321,46 Kóta max. hladiny retenčního prostoru 322,50 Vzdálenost vodní nádrže od města 3 km
Technické údaje o vodní nádrži
Technické údaje VD Bojkovice ČHP 4-13-01-087 Tok Kolelač, ř. km 2,7 V provozu od roku 1966 Provozovatel Povodí Moravy, s. p. Plocha povodí 13,79 km2 Hladina stálého nadržení (B.p.v.) 312,00 m n.m. Max. zatopená vodní plocha 15,45 ha Stálý objem 40 780 m3 Užitkový (zásobní) objem 770 000 m3 Retenční ovladatelný objem 0 m3 Celkový ovladatelný objem 810 780 m3 Retenční ovladatelný objem 154 000 m3 Celkový objem-max. 964 780 m3 Q100 45,0 m3 s-1 Kapacita bezpečnostního přepadu 50,0 m3 s-1 Kóta přelivu 321,46 m n.m. Kapacita spod. výpustí 12,0 m3 s-1 Délka hráze v koruně 198,0 m Kóta koruny 323,30 m n.m. Výška hráze nade dnem (terénem) 16,0 m Šířka v koruně hráze 4,50 m Kapacita koryta pod nádrží 6,0 m3 s-1 Q100TRANS pod nádrží 36,0 m3 s-1
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Šumice
Protipovodňová opatření
Na území obce Šumice nejsou vybudována žádná protipovodňová opatření.
Protipovodňová opatření na území obce Šumice