Hydrologické údaje

Základní údaje o vodních tocích na území obce Trnová

Přehled vodních toků a jejich správců na území obce Trnová a v jejím okolí naleznete v mapové prohlížečce v dotazovatelné vrstvě "Vodní toky".

Vodní toky na území obce Trnová

Bělá je stanovena významným vodním tokem podle vyhlášky č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků.

Bělá pramení na východním svahu Čertova vrchu ve výšce 605 m n. m. na jihovýchodě katastrálního území obce Nětčiny. Protéká obcí Dolní Bělá, Krašovicemi, Trnovou, Horní Břízou do Třemošné, kde se u místní části Záluží vlévá jako levostranný přítok do Třemošné. Tok Bělé měří celkem 21,1 km. Obcí Trnová protéká Bělá upraveným korytem lichoběžníkového tvaru s bohatou dřevinnou pobřežní vegetací od severozápadu na jihovýchod.

V katastrálním území obce Trnové postupně do Bělé ústí 2 větší přítoky. Přímo v intravilánu obce se do Bělé vlévá bezejmenný pravostranný přítok s délkou 2,6 km a dále po proudu již mimo intravilán bezejmenný levostranný přítok s délkou 2,2 km. Významný přítokem je také Brodský potok, který měří celkem 5,5 km. Do Bělé se vlévá jako pravostranný přítok severozápadně od katastrálního území obce v katastru obce Krašovice. Jeho význam spočívá ve skutečnosti, že do Bělé ústí nad intravilánem Trnové, a může tedy bezprostředně ovlivnit průběh povodně v obci.

Základní hydrologické charakteristiky vodního toku Bělá

Místo profiluř. kmQ[m3/s]N-leté průtoky [m3/s]
125102050100
Hlásný profil kat. C Dolní Bělá PVL, Bělá 12,6 0,008 2,2 4,0 7,4 11,0 15,5 23,0 30,1

Historie vodních děl

Část obce severozápadně od "Návsi" se nazývá "Rybník" nebo "Na rybníce". Stával zde rybník, který byl zanesen bahnem, zarostlý křovinami a sloužil jako líhniště pro mouchy a komáry. Z hygienických důvodů byl zrušen. V červenci 1960 započaly práce na odvodnění, postupně byl zavážet rozličným odpadovým materiálem, plocha byla odvodněna, vysušena a zplanýrována. V současné době se na tomto místě nachází dětské hřiště a hřiště na odbíjenou.

Další rybník dle svědectví jednoho ze starousedlíků býval mezi domy č. p. 122 a č. p. 257. V místě domu č. p. 257 dříve stával mlýn, již od 15. století a byl vypálen v husitských válkách.

Vísecký rybník (též zvaný Labutí, Hamr nebo Trnovský) se datuje minimálně do počátku 17. století. Býval to největší rybník bývalého Manětínského okresu, některé zdroje uvádí 15 ha, jiné 12 ha (v současné době má 10,5 ha). U rybníka stával hamr (odtud název Hamr), hnízdili zde labutě a dříve patřil k Víseckému panství.

Základní údaje o vodních dílech na území obce Trnová

Přehled vodních děl na území obce Trnová naleznete v mapové prohlížečce v dotazovatelné vrstvě "Vodní díla".
Na území obce Trnová se nachází celkem 8 evidovaných vodních děl, které se nacházejí jihovýchodně od intravilánu obce.
V lokalitě "Čabálka", která se nachází po levé straně Bělského potoka mezi Trnovou a Horní Břízou se nacházelo 7 sádkových rybníků (východně od rybníka Hamr). Tyto vodní plochy byly v rámci komplexních pozemkových úprav revitalizovány.
Největší vodní nádrž v obci je rybník Hamr (též zvaný Vísecký rybník, Labutí rybník) se svou velikostí 10,5 ha, který je ve správě Povodí Vltavy, státní podnik. Rybník slouží jako zásobárna vody pro hornobřížský kaolinový závod, kam je voda dopravována čerpací stanicí.
Více viz kapitola Odtokové poměry