Odtokové poměry
Vodní tok Morava na území města Uherský Ostroh má oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny v úseku ř. km v úseku km PB 131,643 LB 133,013 - PB 186,800 LB 196,200, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Zlínského kraje a nabývá platnosti od 23.11.2017. (č. j. KUZL1360/2016)
Vodní tok Okluky na území města Uherský Ostroh má oficiálně stanovené záplavové území, které bylo vyhlášeno krajským úřadem Zlínského kraje dne 3. března 2003 v úseku mezi ř. km 0,000 a ř. km 25,570.(č. j. KUZL 9561/2003 ). »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Místa omezující odtokové poměry na území města Uherský Ostroh
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Na území města nedochází vzhledem k reliéfu terénu k přívalovým povodním.
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Uherský Ostroh
Dle Směrnice Evropského parlamentu a Rady o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik byly vytvořeny mapy povodňového nebezpečí a ohrožení. Více na http://hydro.chmi.cz/cds/
Mapa povodňového nebezpečí na území města Uherský Ostroh
Mapa povodňového ohrožení na území města Uherský Ostroh
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, dochází na vodním toku Morava k častým ledovým jevům a to zejména v úseku Veselí nad Moravou - Uherský Ostroh (ř. km 143,3 až ř. km 147,5) a v úseku Ostrožská Nová Ves - Nedakonice (ř. km 148, 8 až ř. km 150,4). Dále na toku Okluky je to úsek Uherský Ostroh - Ostrožské Předměstí (ř. km 0,5 až ř. km 1,6). Z toho důvodu je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta vodotečí, kdy se uvolněné ledy mohou kromě mostních profilů a jezů hromadit také u stavidel. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může toky vybřežovat i při malých průtocích. »
Místa výskytu ledových jevů na území města Uherský Ostroh
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na vodním toku Morava se nachází na území Uherského Ostrohu vodní dílo spadající do IV. kategorie z hlediska TBD. Jedná se o jez Uherský Ostrov, nacházející se v ř. km 65,5. Provozovatelem tohoto vodního díla je Povodí Moravy, s. p. Dalším vodním dílem na území města Uherský Ostroh je rybník Jámy (ID 413020180001), který je z hlediska bezpečnosti zařazen do IV. kategorie, kde technicko bezpečnostní dohled vykonává vlastník (provozovatel) vodního díla. Pro tuto kategorii je stanovena cykličnost prohlídek 1x za 10 roků (dle § 62 vodního zákona). Posledním vodním dílem nacházející se zčásti na území města Uherský Ostroh je jedna za 3 nádrží Štěrkoviště, které se nachází na severní hranici katastrálního území města. »
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Uherský Ostroh