Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území města Ústí nad Orlicí lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je nejvyšší u významnějších vodních toků, jako je Tichá Orlice a Třebovka. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Tímto je zde nejvíce postižen Knapovecký potok, který soustřeďuje vodu, která stéká z návětrné strany Třebovských stěn a z celého údolí Knapovce. Při intenzivních lokálních srážkách jsou také východní části města ohrožovány splachy z polí nacházejících se na svazích. »
Místa odkud přichází přívalová povodeň na území města Ústí nad Orlicí jsou uvedena v kapitole 3.2.1 Odtokové poměry
Historické povodně
V nedávné historii bylo město Ústí nad Orlicí významněji zasaženo povodněmi hned několikrát. Z nejvýznamnějších jsou to povodně v červenci 1997, březnu 2005 a na jaře 2006. Všechny povodně nastaly v důsledku enormního úhrnu dešťových srážek. Škody na majetku byly dle zjištěných dostupných informací obrovské.
Nejničivější povodeň v roce 1997 na Orlickoústecku způsobila škody za 1,43 mld. Kč. Povodně v roce 1997 zasáhly Orlickoústecko ve dvou vlnách, mezi 6. až 11. a 18. až 22. červencem. Stoletá voda byla prakticky na celém toku Tiché Orlice. Postupující voda způsobila obrovské škody na obytných a průmyslových budovách, stejně jako na infrastruktuře města. Díky tomuto povodňovému impulsu bylo poté výrazně investováno do revitalizace a zpevnění koryt toků, ke kterým se také přidaly i další projekty protipovodňové ochrany.
Povodeň v roce 2005 napáchála ve městě škody převážně na infrastruktuře, které díky dobré přípravě a vybudování ochranných valů, dosahovaly výše pouze 200 000 Kč. Ovšem pouze rok poté přišla povodeň, která měla mnohem větší následky. V roce 2006 bylo zaplaveno mnoho důležitých dopravních komunikací, část města byla odříznuta od elektřiny a několik obyvatel muselo být evakuováno. Tichá Orlice unášela velké akumulace spláví, které muselo být v průběhu odstraňováno těžkou technikou. Na pomoc byly povolány jednotky dobrovolných hasičů z okolí. Celkově se škody v Ústí nad Orlicí vyšplhaly na 6 370 000 Kč.
Od roku 2006 se zde větší povodně nevyskytly, město bylo ohroženo spíše přívalovými srážkami, které se někdy objevují i opakovaně v průběhu roku.
