Odtokové poměry
Vodní tok Benešovský potok má na území města Benešov oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 - 15,800, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Středočeského kraje a nabylo účinnosti dne 18. 7. 2006 (78986/06/OŽP-Bab). »
Vodní tok Konopišťský potok má na území města Benešov oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 - 33,836, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Středočeského kraje a nabylo účinnosti dne 30. 8. 2022 (058569/2022/KUSK). »
Vodní tok Janovický potok má na území města Benešov oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 - 28,700 které bylo vyhlášené Krajským úřadem Středočeského kraje a nabylo účinnosti dne 18. 5. 2005 Krajským úřadem Středočeského kraje (31472/2005/OŽP-Bab). »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Místa omezující odtokové poměry na území města Benešov
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj.
Na území města Benešov byly stanoveny 3 místa, která jsou ohrožena přívalovou povodní a 1 místo ležící mimo katastr města Benešov, blízko místní části Bedrč spadající pod Benešov. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Benešov
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (větší nebo roven 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší nebo roven 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (větší nebo roven 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Benešov metodou kritických bodů - Centrum
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Benešov metodou kritických bodů - Úročnice
V k. ú. města Benešov se nachází 3 kritické body, ty představují problémy při silných přívalových srážkách. Další kritický bod, který ovlivňuje odtokové poměry v místní části Bedrč leží mimo katastr města Benešov. Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části města ohrožovány splachy na mírně ukloněných polí a rozvodněním sezónních toků. Muže také docházet ke koncentraci přívalových vod a materiálu na městských komunikacích i státních silnicích a k ucpání propustků. Problémem může být propustek na vodním toku IDVT 10269951, u kterého musí být kontrolována průtočnost, protože vodní tok je zatrubněn v úseku pod ČSPH. »
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Benešov. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Přívalové povodně lze doložit také na následujícím modelu povrchového odtoku, který znázorňuje koncentraci povrchového odtoku.
Mapový výřez č. 1 - V část intravilánu města Benešov
Mapový výřez č. 2 - místní část Konopiště
Mapový výřez č. 3 - místní část Bedrč
Dráhy soustředěného povrchového odtoku - centrum města Benešov
Pro reálné zobrazení povrchového odtoku je vytvořen 3D model akumulovaného odtoku s vyznačenými místy přívalových povodní, který je k dispozici v digitální verzi povodňovém plánu.
(Pozor - dlouho se načítá - cca 1-2 minuty)
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Benešov mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta vodních toků. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích. »
Místa výskytu ledových jevů na území města Benešov
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území města Benešov a na vodních tocích nad městem se nachází několik vodních nádrží. Mezi nejvýznamnější z nich patří Jarkovický a Konopišťský rybník. Obě nádrže patří do kategorie TBD III. a představují v případě poruchy ohrožení pro město Benešov. Jarkovický rybník je ve správě Líšna a.s. a Konopišťský rybník poté ve správě města Benešov. Konopišťský rybník prodělal v roce 2014 - 2015 revitalizaci a rekonstrukci. »
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Benešov
Protipovodňová opatření
Na základě zkušeností z předchozích let byly především podél Benešovského potoka vybudované ochranné hrázky, které slouží k ochraně především sportovních areálů ve městě Benešov. Dále byla část toku v ř. km 10,7 – 10,9 revitalizována a zkapacitněna. »
Na konopišťském rybníku byla provedena rozsáhlá rekonstrukce, která zvětšila retenční prostor a nádrž je lépe připravená na zvládání povodňových průtoků.