Odtokové poměry
Vodní tok Labe má na území města Hostinné oficiálně stanovené záplavové území pro Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 988.86 - 1058.257, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Královehradeckého kraje dne 28. 10. 2014 (č. j. 5710/ZP/2014-24). »
Vodní tok Čistá má na území města Hostinné oficiálně stanovené záplavové území pro Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0.000 - 17.000, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Královehradeckého kraje dne 8. 3. 2005 (č. j. 15029/ZP/2004). V roce 2013 proběhla v ř. km 0.000 - 0.697 z důvodu nově realizovaného protipovodňového opatření aktualizace záplavového území toku Čistá (č. j. 17313/ZP/2012-4). »
Ve městě představují riziko taktéž drobné vodní toky bez oficiálně stanoveného záplavového území. Ty zejména při přívalových srážkách mohou také vybřežit mimo svá koryta. Potencionálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Při povodni je třeba sledovat všechny mosty přes Labe a Čistou především nekapacitní most ul. Za Mlýnem. Na Východním potoku je nutné provádět prohlídku a v případě potřeby vyčistit v MVN pod Antoníčkem česle od naplavenin. Na drobných vodních tocích může při přívalových srážkách docházet k ucpání propustků a dalších příčných objektů. »
Místa omezující odtokové poměry na území města Hostinné
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody. »
Metodou tzv. kritických bodů byla také Výzkumným ústavem vodohospodářským, v.v.i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR na digitálním modelu reliéfu a land - use v měřítku 1: 500 000. »
Pro identifikaci přívalových povodní byly též vypočteny dráhy soustředěného povrchového odtoku při prudkých deštích. Jde o výstup z modelu vytvořeného na datech Digitálního modelu reliéfu 5. generace za pomocí Flow accumulation model v prostředí GRASS GIS. Z výstupů lze identifikovat potenciální lokality vzniku přívalových povodní. Model však nezohledňuje vsak vod do podloží a případná podzemní odvodňovací zařízení (kanalizace, meliorace, apod.), které nedokáže laserové skenování zachytit. Čím tmavší modrá, tím větší objem vody stéká do daného místa (neznamená to však nutně povodeň).
Dráhy soustředěného povrchového odtoku na území města Hostinné jsou také dostupné v grafické části tištěného povodňového plánu.
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Hostinné
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Hostinné metodou kritických bodů a drah soustředěného povrchového odtoku
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří tok Labe ve správním území města Hostinné mezi kritické. Jedná se o úsek toku nad pohyblivým jezem (Dobrá Mysl) po soutok s Malým Labem. Nicméně je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem jezovým zdržím, mostům a lávkám přes koryta vodních toků. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území města Hostinné
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území města Hostinné se nachází několik malých vodních nádrží ležících mezí tokem Labe a labským Mlýnským náhonem, které zásadně neovlivňují odtokové poměry ve městě. Výše na vodním toku Labe se nachází VD Labská, jenž zásadně ovlivňuje odtokové poměry ve městě Hostinné. Dále se ve městě na toku Labe nacházejí 3 jezy a MVE. Jedná se o vakový jez u Petexu s pravobřežní příjezovou MVE, pevný jez sloužící k nátoku vody do labského Mlýnského náhonu kde se nachází MVE a pohyblivý jez v areálu KRPA s levobřežní příjezovou MVE.
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Hostinné
Protipovodňová opatření Hostinné Čistá ř. km 0,000 - 0,645 »
Účelem vodního díla je ochrana města Hostinné před povodněmi z řeky Labe a řeky Čisté. Funkcí je zabránění rozlití povodňových průtoků Q100 (70 m3/s na soutoku Čisté s Labem) do města. Tuto funkci zajišťuje hrazený propustek pod železniční tratí, stavidlový uzávěr na labském Mlýnském náhonu a navýšené nábřežní zdi podél toku Čisté od ř. km 0,000 - 0,645.
Stavidlový uzávěr
Za běžných vodních stavů jsou všechna stavidla hradící stěny povytažena o 1,53 m, nad práh koryta. Při povodňových průtocích, kdy dosáhne hladina v labském Mlýnském náhonu úrovně kóty 347,80 m n.m., se začínají stavidla postupně uzavírat. V tuto chvíli jsou uzavřena stavidla na vtoku do Mlýnského náhonu a MVE je odstavena, rovněž je v tuto dobu uzavřeno stavidlo odlehčovacího kanálu u kotelny.
Do odpadního kanálu je zaústěna kanalizace a vodoteč odvodňující okolní plochy, tato voda bude po uzavření protipovodňových stavidel přečerpána do Labe, přečerpání vody bude zajišťovat místní HZS. V případě, kdy hladina v kanále bude vyšší než hladina v Labi, bude neprodleně otevřeno jedno ze stavidel, tak, aby došlo k vyrovnání hladin, poté se stavidlo opět uzavře a bude pokračovat čerpání vody z kanálu.
Stavidla se začnou postupně otevírat, když hladina v labském Mlýnském náhonu klesne pod úroveň kóty 347, 80 m n.m. a hladina v Labi má klesající tendenci. Při plně otevřených protipovodňových stavidlech hradící stěny může být obnoven provoz MVE.
Železniční propustek
Propustek pod náspem železniční tratě bude zahrazen souběžně s uzavíráním stavidlového uzávěru na labském Mlýnském náhonu tj., když hladina v Labi dosáhne úrovně kóty 347,80 m n.m. a má nadále stoupající tendenci. Vyhrazení bude provedeno současně s otvíráním stavidlového uzávěru na labském Mlýnském náhonu tj., když hladina Labe zaklesne pod úroveň kóty 347, 80 m n.m. a má klesající tendenci. 9 ks mobilních hliníkových hradidel systému DPS 2000 je uloženo v budově JSDH města Hostinné v Hasičské ulici.
Manipulace na stavidlovém uzávěru a osazení mobilního hrazení provádí JSDH Hostinné dle provozního řádu pro vodní dílo PPO Hostinné Čistá ř. km 0,000 - 0,645. Pro ovládání jednotlivých stavidel je zapotřebí kliky ke spouštění stavidel, ke stavidlům je přístup přes zamčené branky, klíče jsou umístěny u JSDH Hostinné. Mobilní hrazení DSP 2000 je umístěno taktéž u JSDH Hostinné.
Protipovodňová opatření na území města Hostinné
