Odtokové poměry

 Záplavová území »

  • Vodní tok Dědina má na území SO ORP Dobruška oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,0 - 28,12, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Královéhradeckým kraje a nabývá platnosti od 11. 3. 2016 (č. j. 20730/ZP/2015-27), v úseku ř. km 10,965 - 26,14, které nabývá platnosti 31. 5. 2017 (č. j. KÚKHK-38/ZP/2017-11), v úseku ř. km 9,22 - 23,875, které nabývá platnosti od 7. 4. 2023 (č. j. KUKHK 38854 /ZP/2022- 19), a v úseku ř. km 27,98 - 47,659, které nabývá platnosti od 2. 2. 2023 (č. j. KUKHK– 36776/ZP/2022-6). »
  • Vodní tok Brtevský potok má na území SO ORP Dobruška oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,0 - 3,5, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Královéhradeckým kraje a nabývá platnosti od 27. 7. 2021 (č. j. KUKHK3383/ZP/2021 - 7). »
  • Vodní tok Olešenka má na území SO ORP Dobruška oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 14,7 - 17,25, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Královéhradeckým kraje a nabývá platnosti od 29. 6. 2021 (č. j. KUKHK-6467/ZP/2021 - 5). »
  • Vodní tok Ještětický potok má na území SO ORP Dobruška oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,0 - 5,05, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Královéhradeckým kraje a nabývá platnosti od 12. 4. 2023 (č. j. KUKHK – 45510/ZP/2022 - 12). »
  • Vodní tok Bělá má na území SO ORP Dobruška oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km  31,0 - 37,029, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Královéhradeckým kraje a nabývá platnosti od 2. 2. 2023 (č. j. KU KHK – 36396/ZP/2022 - 6). »
  • Vodní tok Zlatý potok má na území SO ORP Dobruška oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,0 - 4,68, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Královéhradeckým kraje a nabývá platnosti od 7. 4. 2023 (č. j. KUKHK 38854 /ZP/2022- 19), v úseku ř. km 0,0 - 5,516, které nabývá platnosti od 31. 5. 2017 (č. j. KÚKHK-38/ZP/2017-11), a v úseku ř. km 5,516 - 12,267, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Královéhradeckým kraje a nabývá platnosti od 7. 4. 2017 (č. j. KÚKHK-37/ZP/2017-6). »
  • Vodní tok Jalový potok má na území SO ORP Dobruška oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,0 - 5,0, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Královéhradeckým kraje a nabývá platnosti od 7. 4. 2023 (č. j. KUKHK 38854 /ZP/2022- 19). »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Dědiny či Brtevského potoka. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území SO ORP je v každé obci stanoveno několik míst omezující odtokové poměry. Mezi kritická místa patří propustky a mosty, u kterých hrozí riziko zachycení splaví nebo ucpání splaveninami a může tak dojít ke snížení průtočného profilu vodního toku nebo k úplnému vybřežení toku z koryta. »

Místa omezující odtokové poměry na území SO ORP Dobruška
Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu SO ORP. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí ORP ohrožována přívalovými povodněmi. Kromě kritických bodů přívalové povodně podle VÚV TGM, v.v.i. jsou v následující tabulce zobrazena i další místa, kde se s tímto jevem můžeme setkat. »
Místa ohrožená přívalovou povodní v SO ORP Dobruška

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,4 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 39 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 4,9 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

Charakteristika k jednotlivým kritickým bodům se nachází ZDE.

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území SO ORP Dobruška. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:
Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu SO ORP. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří vybrané úseky vodních toků Dědina a Zlatý potok ve správním území ORP Dobruška mezi kritické. Z toho důvodu je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích. »
  • vodní tok Dědina mezi Dobruškou a Pulicemi - ř. km 25,0 - 27,3
  • vodní tok Dědina - oblast mostu u hotelu Zlatý potok v obci Kounov - ř. km 46,1 - 46,2
  • most přes Dědinu v Městci (obec Očelice) - ř. km 9,16
  • Zlatý potok na území obce Semechnice - ř. km 9,0 - 10,5
Místa výskytu ledových jevů na území SO ORP Dobruška
Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu SO ORP. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Většina vodních děl ve správním obvodu jsou zařazeny pro účely dohledu do IV. kategorie (např. suché poldry Houdkovice a Záhornice a dále většina vodních nádrží - rybníků), pouze rybník Broumar a suchý poldr nad obcí Trnov jsou zařazeny do III. kategorie. »
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové podmínky na území SO ORP Dobruška

Vodní díla v povodňovém plánu SO ORP. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

Protipovodňová opatření »

Protipovodňová opatření slouží k úplné nebo částečné eliminaci povodní nebo alespoň k minimalizaci povodňových škod. Obecně lze uvést, že jejich smyslem je vodu za vysokých vodních stavů akumulovat (nechat rozlít) mimo lidská sídla (tzn. ve vodních nádržích, nezastavěných údolních nivách atd.), a naopak v oblasti zástavby vodu z území co nejrychleji odvést. Přestože je velmi vhodné využívat retenčního potenciálu nezastavěných přirozených niv, je nutné provádět i tzv. technická protipovodňová opatření. Mezi ně lze zařadit např. stavbu vodních nádrží, protipovodňových hrází, suchých a polosuchých poldrů. V oblasti zástavby je též nezbytné regulovat, zpevnit a pravidelně čistit koryto toku.

Na území SO ORP Dobruška se nachází několik protipovodňových opatření. Jedná se především o ochranné hráze, protipovodňové valy, břehové opevnění nebo opravené stupně na vodním toku. Více viz tabulka níže. 

Protipovodňová opatření na území SO ORP Dobruška