Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahují poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Šumice lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období.
Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí obce ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích, kdy dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a lesních stezkách. Na území obce Šumice je riziko přívalových povodní především severovýchodně od intravilánu obce - lokalita Malé pole a jižně od intravilánu obce - lokalita Čupy. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Šumice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

 

Historické povodně

Dle dochovaných pramenů byly povodně v letech 1904, 1919, 1959, 1972 a 1997. V letech 1904 a 1919 byly povodně na ještě neupravené Olšavě. V roce 1959 se nejdříve vylila z břehů Ovčírka, následně došlo k rozlivu Olšavy. Povodní, která nastala koncem července 1972 v důsledku vydatných srážek na území horního toku Olšavy, byly poškozeny stupně na Olšavě a strženy lávky přes Olšavu.
Tato povodeň vyvolala nutnost úpravy hlavního silničního mostu silnice č. II/495 přes Olšavu. Nový silniční most přes Olšavu, který byl dokončen v roce 1989, je vybudován na bezpečné převedení Q100. V červenci 1997 byly části zastavěného území obce zaplaveny vodou z extravilánu a z vodních toků, které jsou recipientem těchto extravilánových vod, zejména v severovýchodní a ve střední části obce.