Odtokové poměry
Záplavové území vodního toku Olšava na území Uherského Brodu bylo stanoveno Krajským úřadem Zlínského kraje a nabývá účinnosti od 18. 9. 2015 (č.j. KUZL 53103/2015) v rozmezí ř. km 0,000 – 36,395. Záplavové území je stanoveno pro Q5, Q20, Q100, včetně aktivní zóny. »
Vodní tok Nivnička má na území města Uherský Brod oficiálně stanovené záplavové území v úseku ř. km 0,000 - 19,041, které bylo stanoveno Krajským úřadem Zlínského kraje a nabývá účinnosti od 27. 10. 2016 (č.j. KUZL 21773/2016). Záplavové území je stanoveno pro Q5, Q20, Q100, včetně aktivní zóny. »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Olšavy. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území města Uherský Brod se nachází čtyřicet míst omezujících odtokové poměry. »
Místa omezující odtokové poměry na území města Uherský Brod
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Na území města bylo stanoveno sedm míst, která jsou ohrožena přívalovou povodní. Při intenzivních lokálních srážkách jsou tyto části města ohrožovány splachy z mírně ukloněných polí. Často zde také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na městských komunikacích a k ucpání propustků. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Uherský Brod
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (větší nebo roven 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší nebo roven 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (větší nebo roven 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. Kritických bodů se nachází ve městě Uherský Brod sedm, a to 2 KB na SV, 2 na S, jeden na Z a dva kritické body na J intravilánu města. »
Přehled kritických bodů na území města Uherský Brod - metodou kritických bodů VÚV TGM
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Uherský Brod metodou kritických bodů (1)
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Uherský Brod metodou kritických bodů (2)
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Uherský Brod metodou kritických bodů (3)
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Uherský Brod metodou kritických bodů (4)
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří tok Olšava mezi kritické. Je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích. V zastavěném území města Uherský Brod dochází na Olšavě k tzv. ledovým jevům. Ledové kry, připlouvající z horní části toku, mohou vlivem jezového tělesa v ř. km 22,59 uváznout v korytě. »
Místa výskytu ledových jevů na území města Uherský Brod
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území města Uherský Brod se nenachází žádné významné vodní dílo I. až III. kategorie z hlediska TBD ani žádné nádrže, které by negativním způsobem ovlivňovaly odtokové poměry. Přímo v intravilánu města se vyskytují přibližně 4 vodní nádrže nebo koupaliště. »
Nejvýznamnější nádrží na území města z hlediska povodní je Vinohradský rybník na Vinohradském potoku, pod jehož hrází se nachází rozsáhlejší zastavěné území. Přítok do nádrže v délce 46 m je zatrubněn a nelze ho regulovat. Odtok z nádrže je přes základovou výpust. Větší průtoky přepadají přes přepad o šířce 2 m do šachty základové výpusti a odtud je odtok zajištěn železobetonovými troubami. Manipulace na tomto díle spočívá ve vypouštění nádrže z důvodu slovu rybí obsádky bud v jarních nebo v podzimních měsících. Stávající bezpečnostní přepad je schopen převést 2,82 m3.s-1. Stávající odpadní potrubí je schopno převést 5,27 m3.s-1.
Seznam významných vodních děl, která dále mohou ovlivňovat odtokové poměry na území ORP Uherský Brod
| Technické údaje | Měrná jedn. | VN Bojkovice | VN Ludkovice | VN Luhačovice | VN Ordějov | VN Lubná |
| ČHP | [-] | 4-13-01-087 | 4-13-01-106 | 4-13-01-103 | 4-13-01-117 | 4-13-01-118 |
| Tok | [-] | Kolelač, ř. km 1,5 | Ludkovický p., ř. km 6,250 | Luhačovický p., ř. km 14,4 | Nivnička, ř. km 14,25 | Lubná, ř. km 2,6 |
| V provozu od | [rok] | 1966 | 1968 | 1930 | 1988 | 1967 |
| Provozovatel | [-] | Povodí Moravy | Povodí Moravy | Povodí Moravy | ZVHS | ZVHS |
| Plocha povodí | [km2] | 13,79 | 13,1 | 44,77 | 14,45 | 9,90 |
| Hladina stálého nadržení (B.p.v.) | [m n.m.] | 312,00 | 277,50 | 275,00 | 323,60 | 316,37 |
| Max.zatop. vodní plocha | [ha] | 15,45 | 12,43 | 40,0 | 15,60 | 1,82 |
| Stálý objem | [m3] | 40 780 | 85 140 | 255 000 | 48 000 | - |
| Užitkový (zásobní) objem | [m3] | 770 000 | 498 228 | 846 000 | 337 000 | 38 100 |
| Retenční ovl. objem | [m3] | 0 | 0 | 1 046 000 | 0 | - |
| Celkový ovladatelný objem | [m3] | 810 780 | 583 368 | 216 700 | 385 000 | 38 100 |
| Retenční neovl. objem | [m3] | 154 000 | 106 635 | 533 000 | 120 000 | 18 000 |
| Celkový objem-max. | [m3] | 964 780 | 690 003 | 2 700 000 | 506 000 | 56 000 |
| Q100 | [m3 s-1] | 36,0 | 35,0 | 68,0 | 33,0 | |
| Kapacita bezp.přepadu | [m3 s-1] | 50,0 | 47,3 | 125,0 | 43,0 | 33,0 |
| Kóta přelivu | [m n.m.] | 321,46 | 284,60 | 283,27 | 323,60 | 316,37 |
| Kapacita spod. výpustí | [m3 s-1] | 12,3 | 2 x 3,45 | 2 x 11,0=22,0 +2 x 4,82= 9,64 | DN600 | DN500 |
| Délka hráze v koruně | [m] | 198,0 | 181,16 | 240,0 | 85 | 130 |
| Kóta koruny | [m n.m.] | 323,30 | 285,88 | 286,47 | 325,00 | 317,80 |
| Výška hráze nade dnem (terénem) | [m] | 16,0 | 15,15 | 17,47 | 7,00 | 6,15 |
| Šířka v koruně hráze | [m] | 4,50 | 4,72 | 6,0 | 4,0 | 3,0 |
| Kapacita koryta pod nádrží | [m3 s-1] | 6,0 | 6,7 | 10,0 | ||
| Q100TRANS pod nádrží | [m3 s-1] | 32,2 | 39,0 | 41,0 | ||
| Kategorie (dle TBD) | [-] | IV | IV | |||
| Poznámka | [-] | VN na území ORP Uh.Brod | VN na území ORP Luhačovice | VN na území ORP Luhačovice | VN na území ORP Uh.Brod | VN na území ORP Uh.Brod |
Vodní díla, která by mohly v případě havárie vyvolat povodeň většího rozsahu na území města Uherský Brod jsou uvedeny v kapitole Zvláštní povodeň
Seznam vodních děl na území města Uherský Brod
Protipovodňová opatření
V minulost došlo k napřímení toků (zejména řeky Olšavy) a k výstavbě ochranných valů kolem koryta. Tyto úpravy toků mají pozitivní vliv na rychlost odtoku vod z území města Uherský Brod, avšak přispívají k vyšší unášivé rychlosti vody a rychlosti postupu povodňových průtoků. Celkově byl také napřímením toků změněn hydrologický režim podzemních vod. »
Během roku 2022 byla vybudována protipovodňová opatření na pravém břehu řeky Olšavy (ř. km 20–22). Tato ochranná linie o délce 2 km představuje ochranné hráze a zdi, uzávěrové šachty s výustními objekty umístěnými na odlehčovacích větvích stokové sítě města a dvě povodňové čerpací stanice ČS1 a ČS2 (na ř. km 20.05 a 20.83). Chráněným územím je oblast intravilánu města, rozkládajícího se na pravém břehu toku Olšavy v úseku vymezeném silničními mosty v ulicích Šumické a Vlčnovské. Při dosažení kritické úrovně hladiny řeky Olšavy zabezpečují povodňové čerpací stanice ČS1 a ČS2 přečerpávání nashromážděných vod z uzavřené stokové sítě chráněného území do řeky Olšavy. »
Protipovodňová opatření na území města Uherský Brod