Valašská Bystřice

Charakteristika zájmového území

Valašská Bystřice je horská obec v okrese Vsetín ležící 6 km jihozápadně od Rožnova pod Radhoštěm uprostřed Vsetínských vrchů. Spadá pod ORP Rožnov pod Radhoštěm ve Zlínském kraji. K 31. 12. 2022 bylo v obci evidováno 2 244 obyvatel.

Historie obce začíná v roce 1651, kdy byly založeny její pozemkové knihy. Území obce patřilo ke krásenskému panství hrabat ze Žerotína. V té době bylo území obce řídce osídleno. Z větší části ho pokrývaly pralesy. Za třicetileté války se na jejím území ukrývali valašští vzbouřenci. Na horských loukách se usadili valašští kolonizátoři. Přesto můžeme tvrdit, že se území dnešní Valašské Bystřice stalo jedním z posledních osídlených míst v dnešním Valašsku.

V obci se nachází nejen základní služby, ale také ubytovací a stravovací kapacity a průmyslové výroby zabývající se především zpracováním dřeva. V obci taktéž nalezneme mateřskou a základní školu a množství kulturních, sportovních a jiných svazů a spolků.

Území obce je velmi členité a hornaté, střed obce leží v nadmořské výšce 460 m, nejvyšším bodem je vrchol Tanečnice ve výšce 912 m nad mořem. Katastr je ze dvou třetin pokryt lesy a celý patří do Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Obec nabízí vynikající podmínky pro zimní i letní turistiku v podobě mnoha kilometrů turistických tras, v zimě je možno využívat běžkařské trasy. Nedaleko se nachází také Ski-areál Búřov.

Valašská krajina je typická množstvím samot a pastvin s porostem jalovců. Oblast slouží také pro rekreaci, v obci je více než 200 rekreačních chat a chalup. Původní osidlování vznikalo tzv. pasekářským osídlováním. Výstavba v okolí vodních toků je datována až do poloviny minulého století.

Katastrální území obce Valašská Bystřice

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Geomorfologicky náleží zájmové území do provincie Západní Karpaty, subprovincie Vnější Západní Karpaty, oblasti Západní Beskydy, celku Hostýnsko-vsetínská hornatina, podcelku Vsetínské vrchy a okrsku Valašskobystřická vrchovina.

Hostýnsko-vsetínská hornatina je po svých okrajích lemována většími obcemi: od jihu Zlínem a Vizovicemi, ze severu Valašským Meziříčím, od východu Vsetínem a od západu potom Bystřicí pod Hostýnem a Holešovem. Na východě se dostává až k hranici se Slovenskem, kde se „vkliňuje“ mezi Moravskoslezské Beskydy a Javorníky. Celá délka pohoří je přes 55 km, západní část tvoří Hostýnské vrchy, východní část je vyšší a nazývá se Vsetínské vrchy, které do SO ORP Rožnov zasahují. Hornatina je tvořená paleogénními flyšovými souvrstvími, pískovci a jílovci. Vlnící se pohoří skrývá řadu původních a zachovalých přírodních zajímavostí. Vsetínské vrchy jsou od Javorníků na jihu odděleny údolím Vsetínské Bečvy, stejně jako od západně ležících Hostýnských vrchů. Vrcholy mírně zvlněného hřbetu ve středu pohoří jsou Vsacký Cáb (842 m), Lušovka (875 m), Tanečnice (912 m), Soláň (861 m) a za ní po úseku Benešky to je nejvyšší vrchol Vysoká (1024 m). V oblasti jsou četné sesuvy a skalnaté srázy mrazových srubů.

Okrsek Valašskobystřická vrchovina je členitou vrchovinou s plochou 151,93 km², kde se nachází silně zvrásněné tektonicky rozčleněné geologicky velmi pestré flyšové souvrství račanské jednotky magurského flyše. Území dominuje hluboké údolí toku Bystřice, charakteristické jsou pískovcové skalní útvary. Nejvyšším bodem je vrchol (Cáb 841,4 m). V území převažuje 4.-5. vegetační stupeň. 

Z geologického hlediska tvoří zájmové území terciérní horniny alpínsky zvrásněné (pískovce, břidlice) západních Karpat. Severem správního území obce prochází zlom. Typickým znakem je rytmické střídání vrstev (gradační zvrstvení) a sesuvy (turbiditní proudy). Dalším fenoménem jsou štěrkonosné vodní toky.

Na rozdíl od okolních obcí, ve Valašské Bystřici se nachází jen minimum míst ohrožených sesuvy (evidováno pouze 9 sesuvných území).

Struktura půdního fondu

Typy půd odpovídají současnému využívání a reliéfu území. V okolí vodního toku převládá v pramenné oblasti glej fluvický. Dále po toku převládají fluvizemě arenické, půdní typ obvyklý jednoduchou stratigrafií a častým zaplavováním. Zbytek území tvoří kambizemě typické pro neúrodné, často zalesněné oblasti.

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Velikost katastru činí 3 595,1 ha, kdy převažuje lesní půda a trvalé travní porosty. Rozložení využití půdy tak plně odpovídá rázu vesnice nacházející se uprostřed Vsetínských vrchů. Problémem území je, že veškerá orná půda leží na svazích se sklonem větším než 7°, což může negativně ovlivnit odtokové poměry v území.

Využití pozemků v obci Valašská Bystřice (dle ČSÚ k 31. 12. 2022)

Klimatické charakteristiky

Na území obce Valašská Bystřice je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 6,1 - 9 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 801 - 1200 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá většina území obce do chladné oblasti CH7, jižní část obce do chladné oblasti CH6.

Lokalita se tak vyznačuje krátkým až velmi krátkým, mírně chladným a vlhkým létem. Přechodné období je dlouhé s mírně chladným jarem a mírným podzimem. Zima je zde dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky.

Charakteristika chladné oblasti CH6 a CH7