Benešov

Odtokové poměry

Odtokové poměry dotčených vodních toků jsou v zájmovém území ovlivněny stávajícími silničními mosty, lávkami a přemostěními, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Veškeré příčné objekty na tocích by měly být obsahem povodňových plánů nižšího stupně (povodňové plány měst a obcí).

Potenciálně ohrožená místa a části obcí jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. Mezi ohrožená místa patří především intravilán obcí ležící v záplavovém území vodních toků. Některé lokality jsou také ohrožovány odtokem ze svahů při přívalových srážkách.

Významné vodní toky na správní území ORP Benešov disponují oficiálně vyhlášeným záplavovým územím. »

Vodní tok Benešovský potok má na území SO ORP Benešov oficiálně stanovené záplavové území (Q₅ - Q₁₀₀) včetně aktivních zón v úseku ř. km 0,000 - 15,800, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Středočeského kraje a nabývá platnosti od 18. 7. 2006 (č.j. 78986/06/OŽP-Bab). »

Vodní tok Blanice má na území SO ORP Benešov oficiálně stanovené záplavové území (Q₅ - Q₁₀₀) včetně aktivních zón v úseku ř. km 0,000 - 57,580, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Středočeského kraje a nabývá platnosti od 19. 10. 2015 (č.j. KUJCK 76780/2015/OZZL/18). »

Vodní tok Drhlavský potok má na území SO ORP Benešov oficiálně stanovená dvě záplavové území. Prvním z nich je záplavové území (Q₁₀ - Q₁₀₀)  v úseku ř. km 0,000 - 0,600, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Středočeského kraje (č.j. CZ020_980) ». Druhým z nich je záplavové území (Q10 - Q₁₀₀)  v úseku ř. km 2,700 - 3,200, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Středočeského kraje (č.j. CZ020_981) ».

Vodní tok Chotýšanka má na území SO ORP Benešov oficiálně stanovené záplavové území (Q₅ - Q₁₀₀) včetně aktivních zón v úseku ř. km 0,000 - 38,700, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Středočeského kraje a nabývá platnosti od 24. 2. 2009 (č.j. 033472/2008/KUSK/Vod-bab/2008/OŽP-Bab). »

Vodní tok Janovický potok má na území SO ORP Benešov oficiálně stanovené záplavové území (Q₅ - Q₁₀₀) včetně aktivních zón v úseku ř. km 0,000 - 28,700, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Středočeského kraje a nabývá platnosti od 23. 1. 2006 (č.j. 31472/2005/OŽP-Bab). »

Vodní tok Konopišťský potok má na území SO ORP Benešov oficiálně stanovené záplavové území (Q₅ - Q₁₀₀) včetně aktivních zón v úseku ř. km 0,000 - 33,836, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Středočeského kraje a nabývá platnosti od 30. 08. 2022 (č.j. 058569/2022/KUSK). »

Vodní tok Vltava má na území SO ORP Benešov oficiálně stanovené záplavové území (Q₅ - Q₁₀₀) včetně aktivních zón v úseku ř. km 70,000 - 91,321, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Středočeského kraje a nabývá platnosti od 6. 9. 2005 (č.j. 77900/2005/OŽP-Bab). »

Vodní tok Mastník má na území SO ORP Benešov oficiálně stanovené záplavové území (Q₅ - Q₁₀₀) včetně aktivních zón v úseku ř. km 0,000 - 51,600, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Středočeského kraje a nabývá platnosti od 24. 2. 2009 (č.j. 009305/2008/OŽP-Bab). »

Vodní tok Tloskovský potok má na území SO ORP Benešov oficiálně stanovené záplavové území (Q₅ - Q₁₀₀) včetně aktivních zón v úseku ř. km 0,000 - 15,250, které bylo vyhlášeno Městským úřadem Benešov a nabývá platnosti od 28. 9. 2015 (č.j. VOD.235-5112/2015). »

Vodní tok Vlkonický potok má na území SO ORP Benešov oficiálně stanovené záplavové území (Q₅ - Q₁₀₀) včetně aktivních zón v úseku ř. km 0,0 - 14,45, které bylo vyhlášené Městským úřadem Benešov a nabývá platnosti od 23. 04. 2018 (č.j. MUBN/27214/2018/OVH). »

Vodní tok Sázava má na území SO ORP Benešov oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivních zón v úseku ř. km 2,5 - 119,117, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Středočeského kraje a nabývá platnosti od 14. 10. 2021 (č.j. 119473/2021/KUSK). »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území ORP Benešov bylo dotazníkovým šetřením a terenním průzkumem identifikováno několik kritických míst omezující odtokové poměry. »

Místa omezující odtokové poměry na území SO ORP Benešov

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Vzhledem k charakteru reliéfu, je oblast SO ORP Benešov ohrožována při intenzivních srážkách přívalovými povodněmi a splachy z polí. Dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích, k ucpání propustků a omezení či úplnému znemožnění dopravy, což dále zhoršuje nastalou situaci. »

Místa ohrožená přívalovou povodní v SO ORP Benešov

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (větší nebo roven 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší nebo roven 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (větší nebo roven 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.  »

Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Dle seznamu vodních toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří mezi  kritické vodní toky ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Benešov vodní tok Sázava, na kterém bylo stanoveno 13 kritických úseků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce toků - Povodí Vltavy, státní podnik. »

Místa výskytu ledových jevů na území SO ORP Benešov

Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Základními typy vodních děl jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na správním území obce s rozšířenou působností Benešov se nachází několik vodních děl spadající dle technickobezpečnostního dohledu do I. – III. kategorie a větší počet vodních děl IV. kategorie. Podrobná manipulace na dotčených vodních dílech je popsaná v provozních a manipulačních řádech, které jsou k dispozici na příslušném vodoprávním úřadu.

Seznam významných vodních nádrží ovlivňujících odtokové podmínky na území SO ORP Benešov

Vodní díla I. - III. kategorie na správním území obce s rozšířenou působností Benešov »

Vybraná vodní díla IV. kategorie na správním území obce s rozšířenou působností Benešov »

Vodní díla

Protipovodňová opatření »

Na území SO ORP Benešov jsou vybudovaná následující protipovodňová opatření:

• Benešov – ochranné hráze na Benešovském potoku na levém břehu v ř. km 10,500

Protipovodňová opatření na území SO ORP Benešov