Broumov

Charakteristika zájmového území

Správní obvod obce s rozšířenou působností Broumov se nachází v Broumovském výběžku na severovýchodě Královéhradeckého kraje u hranic s Polskem. SO ORP Broumov sousedí s dvěma obvody obcí s rozšířenou působností, a to s Trutnovem a Náchodem. Součástí SO ORP Broumov je celkem čtrnáct obcí – Adršpach, Božanov, Broumov, Hejtmánkovice, Heřmánkovice, Hynčice, Jetřichov, Křinice, Martínkovice, Meziměstí, Otovice, Teplice nad Metují, Šonov, Vernéřovice. Území správního obvodu se rozkládá na ploše 25 937,3 ha a k 1. 1. 2022 zde žilo 15 476 obyvatel. Významnými centry regionu jsou Broumov, Meziměstí a Teplice nad Metují.

Území SO ORP Broumov

Charakteristika obcí v ORP

Údaje o obcích jsou přehledně zpracovány tabulkovou formou (viz dále).

Základní údaje o obcích v SO ORP Broumov (k 31. 12. 2021)

Celé území SO ORP Broumov spadá do CHKO Broumovsko. V jeho správním obvodu se nacházejí všechny čtyři zóny CHKO, dále se zde vyskytuje několik maloplošných zvláště chráněných území. Na území obce Adršpach a města Teplice nad Metují zasahuje národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály. Druhou národní přírodní rezervací, která se v regionu vyskytuje, jsou Broumovské stěny. Ty zasahují na území třech obcí - Křinice, Martínkovice a Božanov. Na území obce Adršpach se ještě nachází přírodní rezervace Křížová cesta, na území města Teplice nad Metují přírodní památka Borek a na území obce Vernéřovice přírodní památka Mořská transgrese.

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Geomorfologicky spadá území SO OR Broumov do provincie Česká vysočina, Krkonošsko-jesenické soustavy, podsoustavy Orlická oblast, celku Broumovská vrchovina a Polická vrchovina. Na území správního obvodu zasahuje celkem šest okrsků. Největším z nich je Broumovská kotlina, na severovýchodě Broumovského výběžku se pak podél státní hranice táhnou Javoří hory, do nejjižnějšího cípu SO ORP Broumov zasahuje malou částí okrsek Stolové hory. Dále se zde vyskytují okrsky Broumovské stěny, Polická stupňovina a Polická pánev, v jejíž centrální části se nachází okrsek Adršpašsko-teplické skály.

Meziměstská vrchovina je členitá vrchovina v povodí říčky Stěnavy. Je lokalizována na permských a triasových sedimentech, permských porfyrech a melafyrech. Povrch vrchoviny je silně erozně denudačně rozčleněn a silně tektonicky porušen. Hojně se zde vyskytují strukturně podmíněné tvary (např. strukturně denudační plošiny, strukturní hřbety, suky).

Polická pánev se nachází v povodí Metuje, je tektonicky podmíněná a má brachysynklinální stavbu. V jejím podloží se nacházejí slínovce, spongility, pískovce spodního a středního turonu. Při okrajích Polické pánve se nachází věnec kuest.

Broumovská kotlina je tektonicky a litologicky podmíněná kotlina v povodí Stěnavy. Pro tuto oblast jsou charakteristické strukturně denudační plošiny a strukturní hřbety s antiklinálním hřbetem uprostřed. Údolí řeky Stěnavy je asymetrické s příkřejšími pravými údolními svahy, vyskytují se zde pleistocénní říční terasy s drobnými sprašovými pokryvy a závějemi.

Broumovské stěny jsou lokalizovány především na kvádrových pískovcích středního turonu. Zdejší erozně denudační georeliéf je silně rozčleněný a vyskytují se zde litologicky podmíněné sedimentární stupňoviny s asymetrickými hřbety. Na dnech údolí se vyskytují blokové závaly s pseudokrasovými jeskyněmi. Místy se nacházejí skalní města s výraznými skalními tvary.

Adršpašsko-teplické skály jsou největším skalním městem v České republice, jsou zde hojné stěny, skalní věže, skalní brány, hluboce zaříznutá kaňonovitá údolí a soutěsky Metuje.

Nejvyšším bodem regionu je Ruprechtický špičák v Javořích horách 880,5 m n. m.

Z hlediska půd se na převážné části území vyskytují kambizemě. Podle konkrétní lokality se mění jejich subtyp – modální, kyselá, vyluhovaná, eutrofní, dystrická. Tyto typy půd se nacházejí na svahovinách sedimentárních hornin, neutrálních hornin a středních karbonátových hornin. Dalšími půdními typy jsou modální luvizemě na polygenetických hlínách a glaciálních uloženinách. V okrsku Adršpašsko-teplických skal jsou typické arenické podzoly na sedimentárních svahovinách lehkých hornin.

Klimatické charakteristiky

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá území SO ORP Broumov do chladné podoblasti CH7 a mírně teplých podoblastí MT2 a MT7.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí CH7, MT2 a MT7

V celé oblasti převládají větry západních směrů (kvadrant SZ-JZ). Srážkový úhrn je 650 - 850 mm, z toho podíl zimních srážek činí 250 - 400 mm. Sněhová pokrývka leží průměrně 70 - 90 dnů, lokálně až 120 dnů. Délka jejího trvání v závislosti na nadmořské výšce a expozici terénu se prodlužuje zhruba SZ směrem ke Krkonošům. V řadě extrémně chladných pseudokrasových jeskyní (v Adršpašsko-teplických skalách nebo v Broumovských stěnách) se led vyskytuje v rozmezí měsíců listopad - červenec, mimořádně říjen - srpen.
Území CHKO ve směru SZ-JV protíná proměnlivá linie klimatického předělu mezi "českou" (vlhčí) a "slezskou" (kontinentálnější) klimatickou oblastí. Lokalizace tohoto rozhraní se polohově mění od linie hřebenu Jestřebích hor (západní hranice CHKO) po linii hřebenu Broumovských stěn. Broumovská kotlina a Javoří hory jsou převážně pod vlivem klimatu sousedního polského Slezska. Častý rozpad nízké oblačnosti v oblasti tohoto rozhraní přináší i zvýšené imisní zátěže z ovzduší i srážek a tím i negativní ovlivnění hlavně lesních ekosystémů, především v návětrných hřebenových a vrcholových partiích Broumovských stěn a Adršpašsko-teplických skal. Tyto návětrné svahy hřbetů vykazují i vyšší počet dnů s mlhou, většinou z nízké oblačnosti a rovněž výskyt mohutných námraz zejména v období nástupu zimy (listopad, prosinec). V inverzních dnech se vytvářejí v údolích a kotlinách mlhy, které jsou zejména v zimním topném období zdrojem smogového zatížení z lokálních topenišť a ve městech i z dopravy.

Výjimečný mezo a mikroklimatický charakter vykazují rozsáhlejší pískovcová skalní města (NPR Adršpašsko-teplické skály, NPR Broumovské stěny a další), kde v hlubokých a zastíněných roklích, soutěskách a četných pseudokrasových jeskyních a propastech se vytváří výrazná klimatická inverze se zvratem teplot. Tato situace umožňuje, aby v těchto vlhkých a podchlazených prostorách setrvával firn a led až hluboko do letního období. Zvlášť chladné mikroklima některých částí skalních měst spolu se specifickými projevy pískovcového reliéfu pak vytvářejí podmínky pro výskyt řady horských druhů v poměrně nízké nadmořské výšce. Speleologický výzkum v těchto částech skalních měst eviduje i řadu vzácných druhů bezobratlých živočichů. Výskyt těchto glaciálních reliktů je vázán na vyhraněné chladné a vlhké mikroklima pískovcových pseudokrasových jeskyní, propastí a mocných blokových sutí.

V roce 1996 zřídil ČHMÚ stanici pro měření čistoty ovzduší v osadě Slavný při hřebenu Broumovských stěn, na které probíhá sledování SO₂ a je připravován i monitoring dalších složek znečištění ovzduší.