Vizovice

Odtokové poměry

Záplavové území je na  území SO ORP Vizovice vyhlášeno pro vodní toky: Dřevnice, Lutoninka a Bratřejovka. » 

Potenciálně ohrožená místa a části obcí jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. Mezi ohrožená místa patří především intravilány obcí, ve kterých dochází k rozlivům toků. Další lokality jsou ohrožovány přívalovými srážkami a splachy.

Záplavové území vodního toku Dřevnice stanovil Krajský úřad Zlínského kraje s platností od 10. 7. 2010 (č.j. KUZL 35788/2007) v úseku ř. km 0,0 - 29,167. ZÚ je stanoveno pro Q_5, Q_20, Q₁₀₀ a aktivní zónu. »

Záplavové území vodního toku Dřevnice bylo v úseku  v úseku ř. km 24,5 - 29,167 aktualizováno Krajským úřadem Zlínského kraje s platností od 22. 9. 2011 (č.j. KUZL 42138/2011). ZÚ je stanoveno pro Q_5, Q_20, Q₁₀₀ a aktivní zónu. »

Na toku Dřevnice bylo Krajským úřadem Zlínského kraje aktualizováno záplavové území i aktivní zóna v úseku ř. km 22,071 (soutok s Lutoninkou) - 22,666 (jez Zádveřice) (č.j. KUZL 77526/2013) s platností od 2. 4. 2014. ZÚ je stanoveno pro Q_5, Q_20, Q₁₀₀ a aktivní zónu.

Záplavové území vodního toku Lutoninka je stanoveno Krajským úřadem Zlínského kraje ze dne 4. 7. 2007 (č.j. KUZL 35408/2007) v rozmezí 0,000 - 7,78 ř. km. Záplavové území je stanoveno pro Q_5, Q_20, Q₁₀₀ a aktivní zónu.» 

Záplavové území vodního toku Bratřejovka je stanoveno Krajským úřadem Zlínského kraje ze dne 4. 7. 2007 (č.j. KUZL 35409/2007) v rozmezí 0,000 - 8,231 ř. km. Záplavové území je stanoveno pro Q_5, Q_20, Q₁₀₀ a aktivní zónu. » 

Záplavové území vodního toku Trnávka je stanoveno okresním úřadem Zlín ze dne 11. 12. 2002 (č.j. ŽP/02/ZK/11477b) v rozmezí 0,000 - 10,4 ř. km. Záplavové území je stanoveno pro Q₁₀₀. » 

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

 Místa omezující odtokové poměry na území ORP Vizovice 

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

 V území působnosti obce s rozšířenou působností Vizovice lze předpokládat převážně přívalové povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin).  »

Místa ohrožená přívalovou povodní na území SO ORP Vizovice

Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, neřadíme vodní toky na území SO ORP Vizovice mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta vodotečí, kdy se uvolněné ledy mohou kromě mostních profilů a jezů. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér mohou toky vybřežovat i při malých průtocích.

Protipovodňová opatření

Na území SO ORP Vizovice se nachází protipovodňové opatření na toku Všeminka v rozmezí ř. km 6,518 do 6,25. Jedná se o stabilizaci a zkapacitnění toku ze současného stavu Q₂₀ na navrhovaný stav Q₅₀. Opatření (pomístná kamenná úprava) je na dvou úsecích v centru obce Všemina. »

Seznam protipovodňových opatření na území SO ORP Vizovice

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na území SO ORP Vizovice se nachází několik vodních nádrží, které mohou ovlivnit povodňovou situaci na území SO ORP. Mezi nejdůležitější patří VD Slušovice, ve správě Povodí Moravy, s. p., a malá vodní nádrž Všemina, ve správě ZVHS. Další významná vodní díla (IV. kategorie), která můžou ovlivňovat povodňovou situaci na území SO ORP Vizovice jsou uvedená v tabulce. »

Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území SO ORP Vizovice

Vodní nádrže

Základní údaje o přehradách

VD Slušovice - Dřevnice, ř. km 29,34 »

Provozovatel VD: Povodí Moravy, s.p.

Kategorie VD (dle vyhlášky 471/2001 Sb. o TBD)  - I.

Vodárenská nádrž Slušovice na toku Dřevnice se nachází nad obcí Slušovice, nad soutokem Dřevnice s Trnávkou. Nádrž byla uvedena do provozu v roce 1976. Vodní dílo Slušovice zajišťuje vodu pro úpravnu vody nacházející se ve Slušovicích, zabezpečuje minimální průtok v toku pod nádrží, má vliv na snížení povodňových průtoků a slouží také k výrobě elektrické energie.

Základní technické údaje VD Slušovice

Transformační účinek VD Slušovice (varianta B)

Vyhodnocení povodně 1997 - VD Slušovice